Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století – zčásti už za života autorova.
Čtení o Václavu Havlovi nemá suplovat potřebnou monografii o Havlově literárním díle, chce však oživit diskusi o autorově umělecké a kritické tvorbě, stejně jako o přístupech, které k ní otevírají cestu.
Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem.
Kniha básníka, esejisty, překladatele, editora a autora pohádek Jana Vladislava (1923-2009) patří k nejdůležitějším novodobým českým literárním dílům psaným na deníkovém půdorysu.
Sborník vzpomínek vznikl po náhlé smrti básníka, rebela a manažera Plastic People Ivana Martina Jirouse, který si odseděl v nejdrsnějších komunistických žalářích osm a půl let vězení.
Knížka Máchovské interpretace nově vykládá veršované a prozaické texty K. H. Máchy, které stojí tradičně ve stínu jeho klíčových děl, básnické skladby Máj a povídky Marinka. Výchozím bodem interpretace je vždy textologická problematika.
Monografie si klade za cíl představit některé stěžejní zahraniční interpretace McCarthyho tvorby a současně analyzovat jeho románová díla ve světle vybraných filozofických a náboženských koncepcí.
Paměti filosofa Iva Tretery jsou obrazem české intelektuální scény druhé poloviny 20. století. V popředí stojí spisovatel Bohumil Hrabal a okolo něj další osobnosti vědy, politiky a kultury.
Ústředním motivem knihy je román spisovatele Josefa Škvoreckého "Zbabělci", kolem kterého se odvíjí několikavrstevný příběh. Sleduje genezi vzniku díla, život J. Škvoreckého i osud jeho generace,
Paralipomena, sedmý, doplňkový svazek k šestidílnému DÍLU BEDŘICHA FUČÍKA. Druhou část svazku tvoří Bibliografie Bedřicha Fučíka, která poprvé v plném rozsahu představuje jeho kritické, ediční a nakladatelské projevy.
Mistrně sepsané paměti pokrývají období let 1929 až 1978. Greene se v nich věnuje především literární tvorbě a cestám, okolnostem a motivům, které vedly k napsání jeho románů, povídek a divadelních her.
