Vzpomínky více než dvou set pamětníků na těžký rok 1938 nejsou jen suchým popisem tehdejších událostí - naopak barvitě a plasticky zachycují často velice hořké pocity těch, kteří byli tak krutě vyhnáni ze svých domovů.
Eseje a studie se zaobírají problémy, koncentrovanými do tří tematických celků: sociální dějiny, historická paměť a politika paměti a osobnosti středoevropské historiografie 50.-80. let 20. století.
Kniha zaznamenává něco kolem 400 historických budov ze středu Starého Města srovnaných do 18 kapitol podle své polohy ve vybraných ulicích a náměstích. Každá z kapitol je uvedena detailem historického plánu i plánkem se současným stavem.
Další číslo časopisu Paměť a dějiny připomíná různé podoby odporu proti nacistické a komunistické diktatuře i současné zápasy o uchování a interpretaci historie. Nabízí tak pestrý a tematicky soudržný pohled na minulost i současnost.
Poslední ghetto je srozumitelným, poutavým i bolestným čtením o tom, jak vypadal život vězňů v Terezíně. Každodennost, kterou Hájková čtenáři předkládá, nemá podobu sentimentalizující fotografické momentky.
Osmnáctý svazek Velkých dějin zemí Koruny české komplexně pojednává o letech 1956–1967, pro něž se vžilo označení „období tání“. Politické, hospodářské a kulturní dějiny doprovázejí sondy do každodenního života za socialismu.
