Metro křižuje pražské podzemí už přes půl století. Vystavěno bylo jako výkladní skříň socialistické doby: architektonicky velkolepé, s promyšlenou páteří tří linek, vybavené sovětskými soupravami a uměním, které mělo přežít navěky.
Krásná literatura a matematika – zdánlivě zcela odlehlé
disciplíny. Běžní čtenáři románů a básní si ale patrně neuvědomují, v kolika proslulých literárních dílech už narazili na motivy související s matematikou.
Můj otec byl zahradníkem. Nyní je zahradou.
Příběh otce, syna a posledního úsvitu – milosrdného a nelítostného zároveň.
„Tato kniha nemá jednoduchý žánr,“ píše Georgi Gospodinov, „musí si ho vynalézt sama. Stejně
jako smrt nemá žánr. Jako život...
Intelektuálně provokativní román, ve kterém lze nalézt vášeň,
touhu, žárlivost, nenávist i mrazivou erotiku. Nechybějí ani tradiční témata Mišimových románů – krása a ošklivost, mládí
a stáří, život a smrt, misogynie a homosexualita.
