Autor tentokrát čerpá především z rodinných pamětí, jež nejlépe zrcadlí mentalitu našich předků, ale také z kronik, úředních pramenů (zejména četnických hlášení), regionálního tisku a samozřejmě i z vyprávění pamětníků.
Kniha dvou mladých historiků představuje hned několik zajímavých otázek najednou. Jakou roli sehráli členové jezuitského řádu jako lékaři a lékárníci? Jezuité nebyli sice špitálním řádem, ale přesto k lékařské vědě významně přispěli.
Čtenář se díky této publikaci dozví mnohé o jezuitech a ochranovských (moravských) bratrech, o jejich působení mezi "pohanskými" národy, o životě Indiánů v Americe 18. století, o společenských utopiích raného novověku, o nadějích a rozčarování.
Při vyslovení jmen jako Andreas Baader nebo Ulrike Meinhofová přeběhne dodnes pamětníkům mráz po zádech. Ta jména totiž patřila teroristům z Frakce Rudé armády (RAF).
V neobvykle pojatém souboru esejí se přední francouzský specialista na dějiny 19. století Maurice Agulhon zabývá osobností generála Charlese de Gaulla.
Mocenské plány ansbašských (franských) Hohenzollernů se vedle Východního Pruska orientovaly také na Slezsko, které bylo vhodným nástupištěm pro jejich expanzi ve střední a východní Evropě.
Kniha poprvé monograficky představuje působení Volné myšlenky - vlivné organizace vyjadřující nálady a zájmy antiklerikálně naladěné pokrokářské generace před první světovou válkou.
Známá amerikanistka sleduje, jak se vytvářela a jakou roli hrála skupinová identita a tolerance k odlišnosti u prvních severoamerických kolonistů v 16. a 17. století.
Ojedinělý pokus o dějiny Cikánů a jejich stýkání a potýkání se státními orgány a obyvateli moravských měst a vesnic se soustřeďuje především k 17. a 18. století. Studii doplňují mikrosondy zachycující osudy konkrétních rodin a jedinců.
Znalec soudobých rumunských dějin předkládá životopis rozporuplného politika, komunistického aparátníka a s postupem doby stále více diktátora Nicolae Ceauşesca, jehož stín visí nad rumunskou politikou dodnes.
Americká bohemistka českého původu vypráví příběh svého zájmu o české vystěhovalce do Texasu, počínaje návštěvou prérijního hřbitova s českými náhrobky – kameny na prérii.
Autor ve svých studiích vychází důsledně z archeologického materiálu, při jeho interpretaci se ovšem inspiruje také dalšími obory, zejména kulturní antropologií, etnologií, přírodními vědami a dalšími.
