První část obsáhlého díla - práce známého filozofa a spisovatele, odborníka na středověký judaismus - je věnována vývoji židovského filozofického myšlení od počátků až do konce 18. století.
Spis jednoho z nejvýznamnějších představitelů současné evropské medievistiky. Studie se soustřeďuje na debatu o chápání moudrosti, začínající na sklonku 13. století.
Nejde o romantickou projekci sbližování mezi křesťanským myšlením a judaismem do doby, kdy došlo k zásadní roztržce v souvislosti s osobou hebrejského učitele, „jehož jméno je Spása“, ale o místy až drsnou demytologizační práci.
Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia.
Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.
V této knize si Eliade klade otázky po smyslu historické existence člověka. Jak sám uvádí v předmluvě, vhodným podtitulem knihy by mohl být „Úvod do filosofie dějin“.
Kniha Hledání Spinozy se tématicky pohybuje na pomezí neurobiologie, kognitivní a afektivní neurovědy a filosofie. Damasio v knize popisuje vztah emocí, tj. objektivních událostí, k pocitům - událostem niterným, subjektivním.
Kniha známého britského filozofa do značné míry rozvíjí provokativní témata, která autor již stručně představil ve své předchozí knize Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře.
Tento text, patřící mezi nejvyšší jógické tantry, podrobně vysvětluje systém tibetského buddhismu, který se zabývá jemnou fyziologií, a podává důkladný výklad kanálků, kapek a větrů, jež jsou základem vědomí.
Čtenář v knize nalezne Goethovu skladbu v německém originále i v českém překladu Otokara Fischera, Goethův komentář k básni a také větší část přednášky Rudolfa Steinera, věnované Goethovým Mysteriím.
