Publikace shrnuje období v letech 1948–1969. V té době byly v Československu završeny poválečné systémové změny a zároveň nejen stát, ale i česká a slovenská společnost prošly důležitými a často dramatickými proměnami.
Kolektivní monografie přináší odborné studie o řadě dnes více či méně pozapomenutých a širší veřejnosti málo známých mužů a žen různých národností, spojených výrazným způsobem s obdobím let 1918–1925 v Československé republice.
Sborník ze 44. plzeňského mezioborového sympozia se zaměřuje na proměnu středoevropské ekonomiky z rurální v průmyslovou v průběhu tzv. dlouhého 19. století.
Poválečné pohraničí bylo tavicím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli „uklidit“ stranou. V Liberci dalo spolu s událostmi z února 1948 vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem.
Kolektivní monografie Utváření republiky přibližuje zájemcům dramatickou dobu počátků nového státu a jeho etablování, a to včetně ovládnutí území s převahou obyvatelstva německé národnosti, a dále vývoji na Slovensku a Těšínsku.
Autorka jde v této knize za hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho se na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století dívá širokou sociální optikou.
Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace.
Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.
Americká historička Shelley Baranowski analyzuje na základě rozsáhlého archivního výzkumu nacistickou agenturu pro volný čas a cestovní ruch Kraft durch Freude (KdF).
Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého nebo Ústřední hudba ČSLA patřily mezi nejznámější múzické instituce socialistické armády. Těmito i mnoha dalšími vojenskými uměleckými tělesy prošla plejáda uměleckých osobností.
Koldům v Litvínově je unikátní stavbou, která učila nájemníky v 50. letech minulého století kolektivně žít. Záměrem bylo ušetřit čas a nabídnout pod jednou střechou vše, co člověk potřebuje.
Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.
Kolektivní monografie Republika mezi rovností, růzností a jednotou přináší kapitoly, jež nejširším skupinám čtenářů přibližují problematiku sociálních a náboženských otázek nového československého státu.
Předkládaná monografie přibližuje jeden z jáchymovských táborů, ve kterém vězni žili. Lágr Rovnost se řadil k jednomu z největších a v prvopočátcích i k nejhorším táborům, ve kterých mohli vězni skončit.
Kolektivní monografie Republika ve změnách a trvání přináší kapitoly přibližující čtenářům i v novější době velmi aktuální problematiku promýšlení filozofie českých dějin a hledání idejí a cílů nového státu.
Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná?