osobnosti a osudy

Kniha představuje sérii rozhovorů s ruskými emigranty, které doplňují komentáře autorky, citace z dobového československého či později českého tisku a vybrané fotografie z archivu respondentů. 

Knižní rozhovor s významným českým divadelním a rozhlasovým dramaturgem, dramatikem a pedagogem Janem Vedralem (* 1955) nabízí unikátní možnost sledovat na osudu jednoho tvůrce vývoj české divadelní a rozhlasové tvorby posledního půlstoletí.

Fascinující vyprávění o Putinově vzestupu a vládě je vynikajícím dílem žurnalistické literatury a českému čtenáři přinese nejedno překvapení.

První díl třísvazkového projektu dosud nepublikované korespondence V+W, který je strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhaluje i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě.

Druhý svazek, doplněný rovněž řadou ne zcela známých fotografií z Werichovy a Voskovcovy tvorby, zahrnuje dopisy z let 1963–1968.

Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969–1980.

Kniha Fenomén Zappa si klade za cíl prozkoumat a z různých perspektiv analyzovat specifický kulturní fenomén, který vznikl v Československu kolem osobnosti a tvorby amerického hudebníka Franka Zappy.

Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014), který vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky.

Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.

Kniha maďarského literárního historika, bohemisty, slovakisty a univerzitního profesora Róberta Kisse Szemána staví bádání o Kollárovi na zcela nové základy. Pomocí rozsáhlého filologického aparátu načrtá poutavým způsobem portrét této velké postavy

Publikace je věnovaná Hlávkově divadelní tvorbě.

Teprve v 90. letech minulého století poprvé vyšel soukromý deník proslulého zakladatele francouzské moderní poezie Guillauma Apollinaira, který si básník s určitými přestávkami vedl po dvacet let – od roku 1898 až do své smrti v roce 1918.

Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem.

Esejistická kniha představuje život a dílo Egona Hostovského v širším kontextu dějinných událostí 20. století, jichž byl spisovatel svědkem i obětí.

Přítomná kniha přináší texty Radovana Lukavského o umění přednesu z let 1966-2000.

Jan Vítek se nebojí psát o svých pochybeních a omylech, s notnou dávkou sebeironie a nadhledu nad sebou samým.Jjinošská léta v domovské Křemži, hedonistický život novináře v Praze, práce v Dozorčí komisi neutrálních států v poválečné Koreji...

Studie Dany Nývltové zkoumá ambivalenci pozic Marie Majerové v období od počátku 20. století do druhé světové války z různých úhlů.

Osobnost švédské spisovatelky Amelie Posse-Brázdové je neodmyslitelně spjata s novodobou historií české státnosti.

Publikace přináší téměř 200 fotografií ze scény i zákulisí nejslavnější éry Semaforu, tedy z prvních dvou desetiletí jeho existence (1959-1975).

Volné pokračování svazku, který tak zaujal čtenáře všech věkových kategorií, přináší 14 příběhů od starověku až po skončené 20. století.