V Reynkově životě, v jeho snech, úvahách, básních i grafikách často sněžilo. Sníh je námětem mnoha jeho děl, jimž dává prostor a jas. K nim patří i básnická sbírka v próze Had na sněhu.
Jediná sbírka poezie Jiřího Stránského obsahuje verše napsané převážně v padesátých letech, kdy byl autor vězněn v politických lágrech. Jeho verše jsou jedinečným svědectvím o deformovaném a surovém světě za ostnatými dráty.
Gítáňdžali je sbírka básní v próze, které čtenáři zjevují hnutí duše a mysli, jež v sobě objevuje, byť je nedokáže sám pojmenovat. Jsou plné skutečné lásky mezi duší a veškerenstvem, kterou může vyznávat křesťan, hind i ateista.
