moderní svět a civilizace

Kniha představuje a do hloubky zkoumá fenomén městského zahrádkaření, a to zejména v zahrádkových osadách.

Energie a civilizace Energie je jedinou univerzální měnou. Neobejde se bez ní nic. Člověk je jediným živočichem, který dokáže systematicky využívat energie mimo své tělo pomocí síly svého intelektu a obrovského množství artefaktů.

Eufemismy, polopravdy, fake news, konspirační teorie a propaganda – všude kolem nás se rozprostírá spletitá síť lží. Mohou být nehorázné a provokativní, ale i nenápadné, leč vtíravé. Ovládají média, diskurz a veřejnou debatu.

Zvláštní křehkost lidských pout, pocit nejistoty, kterou tato nestálost vyvolává, a rozporuplná touha navazovat stále nové vztahy, ale raději nikterak pevné, jsou hlavními tématy této významné knihy Zygmunta Baumana.

Růst je nevysloveným a přitom jednoznačným cílem našeho individuálního i společného snažení. Řídí životy mikroorganismů i galaxií, formuje schopnosti našeho mimořádně rozvinutého mozku i bohatství ekonomik.

Budoucnost lidstva na Zemi zásadně závisí na budoucnosti vědy a na tom, jak úspěšně k řešení svých problémů využijeme technologický pokrok. Musíme však myslet racionálně, globálně, kolektivně, optimisticky a dlouhodobě předvídat.

V knize, která vznikla na základě přednášek pronesených v rámci prestižního cyklu na počest A. W. Mellona, se americký filozof Arthur C. Danto vrátil k jedné z nejprovokativnějších tezí, které pronesl, totiž že umění dospělo ke konci.

Technologie nikdy nebyly neutrální a jejich sociální, politické i morální dopady dnes pociťujeme až příliš často.

V roce 2000 došlo nečekaně k vyhlášení antropocénu, globálního věku člověka, ve kterém vliv lidstva na planetu údajně dosáhl úrovně řádově srovnatelné s většinou přirozených činitelů.

Skupina urbanistů, sociálních vědců, filozofů, archeologů, ekologů a umělců se pokusila společně nahlédnout na naše postsocialistická, postindustriální a globalizovaná města naruby.

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje.

Ze tří ústředních ideologií 20. století – fašismu, komunismu a liberalismu – přežila jen ta poslední. Došlo tak k podivné situaci, kdy zastánci liberalismu mají ve zvyku zapomínat, že se také jedná o ideologii.

Rozhovor se třinácti osobnostmi české vědy, kultury a politiky.

Kniha generála Řehky srozumitelným způsobem vysvětluje vedení války v informačním prostředí a čtenáři pomáhá vytvořit si základní představu o specifikách války v informačním věku.

Autor ve své nové knize popisuje pravidla a podmínky dobré ho vládnutí a zkoumá typické formy politického selhávání.

V této rozsahem nevelké knize autor zkoumá zdroje endemické nejistoty, která utváří naše životy dnes, a zároveň čtenáři předkládá stručný a přístupný úvod do svého velmi originálního náhledu na život v naší „tekuté“ moderní době..

Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.

Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka.

Výstižná a čtivá zpráva o současném úpadku hospodářské nadvlády Západu.