Jednání Čechů s basilejským koncilem lze označit za vrcholný okamžik husitské revoluce. V knize se těší pozornosti počáteční fáze této mimořádné dějinné události.
Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu.
Nejpozději počátkem šedesátých let 17. století dospěl Komenský ve svých pansofických snahách k myšlence sestavit výkladový slovník, který by přinášel definice všech důležitých pojmů z oblasti vědění.
Pracovní analýza (1969) představuje jednu z nejrozsáhlejších teoretických prací Egona Bondyho a je vůbec nejrozsáhlejší prací, v níž se Bondy věnuje analýze tehdejšího politického systému.
Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu.
Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit.
T. G. Masaryk je všeobecně uznáván jako politik a státník, avšak jako filosof je považován za prakticky zaměřeného eklektika. Tato kniha ukazuje významné aspekty Masarykovy teoretické filosofie.
Univerzitní profesor Karel Vorovka patřil v první třetině 20. století k nejvýraznějším představitelům české filosofie. Kniha podává ucelený výklad o jeho životě a díle.
Publikace obsahuje autobiografii významného českého filosofa Augustina Smetany (1814–1851), dosud nepublikované Smetanovy poznámky k německé filosofii klasického období (od Kanta po Hegela a Herbarta) a ukázky ze Smetanovy korespondence.
