Jedním z nejtemnějších termínů archaické filosofie je bezesporu to apeiron, "bezmezno". Studie rozvádí, že samotný termín nemusí být autentický a upozorňuje na spojení fysis apeiros, "bezmezná přirozenost".
Publikace mapuje vývoj filosofického myšlení v českých zemích a demonstruje je na klíčových osobnostech, jež svým dílem spoluvytvářely kulturní identitu českého národa a významně přispěly k jeho duchovní emancipaci.
Co to vlastně je vědecké poznání?
Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda?
Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm?
Tato kolektivní monografie má jednak přispět k objasnění příčin vzniku černé legendy a přinést kritickou reflexi jejích důsledků a zároveň má za cíl analyzovat specifika španělského vědeckého, filosofického a kulturního prostředí 16. století.
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".
Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka.
