filosofie

Monografia sa venuje problému interpretácie, niečoho, čo nezanedbateľným spôsobom formuje našu každodennosť bez toho, aby sme si to uvedomili.

Kniha poprvé českému čtenáři souhrnně představuje myšlení předního světového filosofa náboženství Richarda Kearneyho.

Předmluva k Původu německé truchlohry, ono „nezřízené chucpe“, jak se o ní vyjádřil sám Benjamin, je dnes pokládána za jeden z nejnáročnějších filozofických textů minulého století.

Abú Alí al-Husajn ibn Síná (asi 970–1037), řečený Avicenna, je přelomovou postavou arabskojazyčného myšlení a vědy a díky latinským překladům, jež vznikly ve 12. století, směrodatně ovlivnil též latinskou křesťanskou filosofii.

Catherine Malabou se ve dvou knihách z poloviny nultých let 21. století prostřednictvím pojmu plasticity vyrovnává s filozofickou tradicí, která ji formovala, tím, že ji přepisuje coby proces proměny mezi dialektikou a dekonstrukcí.

Je-li Derridova diferance zároveň odstupem, spacializací, a odkladem, temporalizací, pak nám sama nabízí způsob, jak po letech číst jeho rané texty, jejichž výbor se českým čtenářům dostal do rukou poprvé v roce 1993.

Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel.

Všechny eseje této sbírky krouží kolem otázky, jaká etika, jaká politická kultura a jaký způsob vlády odpovídá antropocénu – věku odpovědnosti člověka za planetu Zemi.

Každý z nás je konkrétní osobou, žijící svůj individuální život a pohlížející na svět ze své vnitřní, subjektivní perspektivy. Zároveň však všichni máme schopnost zaujmout vůči tomuto prvotnímu stanovisku odstup a dívat se na sebe i na svět „odnikud“

Mistr Eckhart (1260–1327) vešel do všeobecného kulturního povědomí na počátku 20. století a bleskově získal pověst tajuplného mystika, jenž je hlubinnými souvislostmi propojen s jinými mystiky od starověku po Novalise.

Etika a svoboda – jak se to rýmuje? Podle běžných představ ne zrovna dobře. Na etiku si dnes dělají nárok především různí mravokárci, kteří se rozhořčují nad zkažeností světa.

Filosofická studie o proměně školy na instituci určovanou dnešní technovědnou civilizací.

Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".

Knížka je čtenářsky náročnější, určena především lékařům, psychologům, filosofům, přírodovědcům, odborníkům na počítačové vědy, pedagogům, motivovaným teologům - a samozřejmě i všem, kdo se snaží pochopit, co znamená, řeknou-li si "Já".

Rozhovory spolu vedli Michel Serres (1930–2019) a Bruno Latour (1947–2022) na začátku 90. let.

Kniha předkládá komentovaný výbor textů věnujících se z různých perspektiv problematice individualismu.

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.

U zrodu této knihy stál projekt vedený Petrem Pokorným, zaměřený na zkoumání biblických kořenů křesťanské kultury.

Ruského náboženského filosofa Nikolaje Losského (1870–1965) představuje autor v průsečíku dvou přístupů – osobního, založeného na biografii a bibliografii, a systematického, užívajícího metod běžných ve spirituální teologii.