Známá autorská dvojice předkládá tentokrát knihu dvaceti pěti „povahopisů“ vybraných osobností z literárního a uměleckého světa, které již nejsou mezi námi.
Knížka líčí humornou formou skutečné události, které většinou prožila autorka, učitelka na základní škole. Postavy v knize mají pouze odlišná jména a pohlaví a upraven je i sled některých příběhů.
Kniha přináší v intencích snahy po vyrovnání se s minulostí varování před možným opakováním života v totalitě na podkladě životního příběhu ženy, spisovatelky, novinářky, překladatelky, divadelní kritičky Marie Majerové.
Kniha Signum laudis představuje autentické paměti venkovského lékaře MUDr. Jana Kořenského (1886–1971), který se za první světové války účastnil bojů na jihozápadní frontě.
Francie literární je soubor fejetonů o francouzských spisovatelích a jinonárodních slovesných tvůrcích, kteří delší nebo kratší čas ve Francii pobývali a tvořili.
Povídkový soubor violoncellistky, básnířky a spisovatelky pocházející z rodiny se širokým kulturním zázemím je jejím knižním debutem. Obsahuje nerozsáhlé povídkové texty plné fantazie, humoru, ironie i sebeironie.
Svazek vycházející k dvacetiletému výročí soudního lékařství v sokolovské nemocnici obsahuje postřehy a zkušenosti z praxe soudního lékaře pomáhajícího řešit závažné kriminalistické činy.
Kniha českého teatrologa Jaromíra Kazdy se zabývá privátním i profesním životem dvou významných hereček, matky Jiřiny Stránské a dcery Kláry Jernekové.
Otevřená zpověď výsostného básníka a současně esejistický román s traktáty a autobiografickými rysy. Strhující příběh expresivní lásky i hluboké samoty protkaný nonkonformními úvahami o lidských vztazích a šrámech z nich povstávajících.
Nejnovější kniha jednoho z největších současných amerických historiků Fritze Sterna, jeho osobní paměti, je zároveň jakousi pamětí století - svědectvím nebývalých a překotných proměn Německa od posledních dnů Výmarské republiky až po současnost.
Další kniha básníka, filosofa a esejisty Jana Suka (1951) je souborem aktuálních textů o krizi hodnot, možném konci západní civilizace a o "čase nad propastí".
Nová polská studie o Lemovi, jejímž autorem je Wojciech Orliński přichází s neotřelou myšlenkou jak uspořádat knihu o spisovateli, aby zachytila přehled jeho tvorby i autobiografické údaje a byla zajímavá a nekonvenční.
Publikace obsahuje stručný Polletův životopis a komentovanou analýzu jeho celoživotního díla, zabývá se jeho českou a americkou recepcí a vysvětluje Polletovu poezii v kontextu jeho buddhistického vyznání
a přesídlení do státu Maine.
Editor Helmut Peschina vybral z Rothova díla pasáže (dopisy, publicistické články, prózu), které pomocí stručných komentářů a přechodových textů spojil v jakousi mozaiku ilustrující život tohoto velkého spisovatele - a to jeho vlastními slovy.
Soubor čtrnácti prozaických textů autora publikujícího pod pseudonymem Pavel Drozdi nese podtitul "postmoderní pohádky", ačkoli samotné texty je nesnadné žánrově klasifikovat.
Kniha obsahuje psychologické a tvůrčí profily Thomase a Heinricha Manna i Thomasových dětí Klause, Gola a Eriky a postihují jejich potřebu umělecky i lidsky se - ve stínu velkého otce a strýce - prosadit, což jistě bylo po všech stránkách velmi složité.
