společenské vědy

Ve své první práci o dějinách mezinárodní politiky z roku 1957 se Kissinger zabývá diplomatickou historií Evropy od Napoleonovy porážky v Rusku přes sérii mezinárodních kongresů v letech 1814–1822 až ...

„Kapitalismus je lepší bez demokracie. Demokracie je lepší bez kapitalismu.“ Tyto dva protichůdné názory zaznívají z různých stran čím dál hlasitěji.

Proslulý historik se téměř půl století zabývá rolí Evropy při utváření moderního světa a výzvami, jimž musí čelit. Byl svědkem revolucí v řadě „satelitů“ Sovětského svazu a jeho kontakty s inspirátory politických změn mu poskytly materiál pro knihu.

Naše vědění prochází v současnosti hlubokou proměnou a v západní kultuře je již delší dobu pociťována krize vzdělávacího systému a úpadek klasického vzdělání. Kniha se pokouší reagovat na tuto situaci a nově stanovit, o je základem naší vzdělanosti.

Světoznámý politolog, poradce pěti amerických prezidentů Henry Kissinger detailně analyzuje kariéru šesti legendárních státníků, které osobně poznal a označil je za výjimečné osobnosti. Vychází u příležitosti jubilejních autorových narozenin!

Třetí vydání zásadní práce vlivného politologa, historika a bývalého ministra zahraničí Spojených států amerických z roku 2014, ve které autor předkládá mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa.

Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.

Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.

Autor nabízí nejprve historický přehled různých kroků, které vedly ke vzniku zárodků umělé inteligence, jakož i přehled toho, kde se vývoj umělé inteligence nachází dnes.

Vznik sovětského státu a jeho možné důsledky pro křehké poválečné uspořádání postavily evropskou veřejnost před množství otázek, na něž se jen velmi obtížně hledali jednoznačné odpovědi. Ty pak spíše odrážely světonázor svých nositelů, jejich očekává

Autor nabízí nejprve historický přehled různých kroků, které vedly ke vzniku zárodků umělé inteligence, jakož i přehled toho, kde se vývoj umělé inteligence nachází dnes.

Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti.

Ve své nejnovější práci se Detlef Brandes zabývá především opatřeními a plány nacistického Německa ohledně dalšího nakládání s českým obyvatelstvem Protektorátu Čechy a Morava.

Kniha v dialogické formě mapuje dějiny moderních politických idejí a představ o vládě a spravedlnosti, jak je chápali liberální, socialističtí, komunističtí, nacionalističtí a fašističtí intelektuálové od konce 19. století až do počátku 21. století.

Nikdo nemá a nemůže nikdy mít měřítka, kterými by mohl určovat spravedlnost v rozdělování. Jedno z velkých děl rakouského filozofa, ekonoma a držitele Nobelovy ceny za ekonomii.

Téma takzvaného retribučního soudnictví patří k nejméně probádaným a také nejméně známým v obecném českém povědomí. Jeho smyslem mělo být potrestání nacistických zločinců, jejich přisluhovačů, zrádců, kolaborantů, udavačů apod.

Autor ve své knize paralelně sleduje vývoj západoevropského a československého studentského hnutí v šedesátých letech 20. století.

Významný americký historik a sociolog ve své práci zkoumá, jak a proč v západní kultuře došlo k potlačení transcendentního rozměru lidské osobnosti a nakolik tento proces přispěl k překotnému rozvoji umělého životního prostředí a technokratické politiky.

Osobní výpověď Stuarta Eizenstata o náročném, ale úspěšném vyjednávání, které vedl s čelnými představiteli evropských vlád i nejrůznějšími židovskými organizacemi v druhé polovině devadesátých let o odškodnění obětí druhé světové války.