česká poezie

Komentovaný zrcadlový překlad nejznámějších básní Konstantina Biebla do němčiny, věnovaný Javánce z Prahy. Největší část vydání tvoří básně ze sbírky „S lodí, jež dováží čaj a kávu“ a pásmo „Nový Ikaros“.

První překlad jedinečného zástupce české moderny Josefa Kocourka do cizího jazyka.

V šedesátých letech vydala Jana Černá prózy „Nebyly to moje děti“ a „Hrdinství je povinné“. Nyní vycházejí poprvé v německém překladu.

Česko-německá antologie básní Antonína Sovy je zaměřená na autorova nejznámější díla jako „Kdo Vám tak zcuchal tmavé vlasy?“. Kromě milostných a nostalgických básní obsahuje i verše proti Theodoru Mommsenovi.

Výbor básní Egona Bondyho z 50. let v zrcadlovém vydání s německým překladem a německým doslovem o Totálním realismu a Trapné poesii. Výbor obsahuje převážnou část básně „Zbytky eposu“.

Výbor básní Ivo Vodseďálka v zrcadlovém vydání s německým překladem a německým doslovem o Totálním realismu a Trapné poesii. Kniha vychází společně s výborem básní Egona Bondyho: „In Strassenbahnen“.

„Debut Ivety Ciprysové mě hned při prvním prolistování zaujal svou zpěvností a něhou, ale i tajuplnou temnotou, plnou jakési naděje. Něžná je tato sbírka tím, jak se básnířka převtěluje v oslovené postavy: stává se kamarádem, kamarádkou, andělem.

Centrum česko-německé antologie Vítězslava Nezvala tvoří básně „Edison“ a „Noci“. Doplňují je známé básně z různých tvůrčích období, např. „Cocktailly“, „Smuteční hrana za Otokara Březinu“, „Sbohem a šáteček“ či „Sloky o Praze“.

Jana Černá, známá i pod jménem Honza Krejcarová, byla femme fatale českého undergroundu. Poprvé vychází výběr z jejího díla v němčině.

„Nejsladší potrava“ není bonbón ani oříšek, ale cyklus básní se vší rytmikou, zvukomalebností a obrazotvorností. Drsné verše se mísí s milostnými, ponuré s vtipnými, a cukr je sladký jen, pokud se připálí. Všude přítomna je láska k jazyku.

Co je to vlastně „Útulný domov“, ptá se Ondřej Hložek ve svých cituplných, v Rakouském Slezsku usídlených básních.

Nejznámější česká báseň o lásce a smrti, Máchův „Máj“, ve zvukomalebném překladu do němčiny rakousko-českého básníka Ondřeje Cikána (*1985).

Otokar Březina patří k nejvýznamnějším českým symbolistům, a to především kvůli jeho první sbírce „Tajemné dálky“, která je protkaná ponurou mystikou a hlubokou touhou.