Tučková se vydává po Zeyerových stopách v archivech i v evropských hotelích. Pátrá v korespondenci i v díle, nahlíží do soukromí, aniž by se dopouštěla netaktností a přehmatů.
Nejtěžší redakce mého života. Bestseller, který nikdo nečekal. Co se dá naučit od autorů, kteří neumějí psát. Na co si dává pozor editor sto let starých komiksů.
Kniha zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži
a Berlíně. Vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny.
Obsáhlý Novákův životopis mapuje ve čtyřech oddílech Kunderovo rodinné zázemí, autorovy básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu.
Světoznámý britský prozaik se v dlouho očekávané vzpomínkové knize vrací k létům, která musel poté, co byl ájatolláhem Chomejním v únoru 1989 odsouzen k smrti za autorství románu Satanské verše.
Paměti filosofa Iva Tretery jsou obrazem české intelektuální scény druhé poloviny 20. století. V popředí stojí spisovatel Bohumil Hrabal a okolo něj další osobnosti vědy, politiky a kultury.
O málokteré osobnosti české kultury bylo napsáno tolik monografií, studií a článků jako o "naší paní" Boženě Němcové. Přesto její narození a původ zůstávají opředeny pavučinou pochybností a dohadů.
Nová molièrovská monografie chce českému čtenáři zprostředkovat výsledky posledních desetiletí molièrovského bádání, ale především být tradiční monografií o umělcově životě a díle a zasadit Molièra do širokých dobových souvislostí.
Americký Herriot vypráví s humorem, moudře, laskavě a s citlivým pochopení pro zvířata i lidi o svých pestrých, zajímavých, místy veselých, místy dojemných zážitcích ze své zvěrolékařské praxe.
První díl třetího autorova autobiografického románu, který se ohlíží za 77 lety autorova života. Kohout se v ní znovu vrací k 50. a 60. letům, k pražskému jaru, Chartě 77 a letům disentu, hektické době listopadu a prosince 1989 i k letům následujícím.
Kniha přináší nikdy nezveřejněný soubor dopisů, které psal Bohuslav Reynek v letech 1951–1970 Tereze Sumové, vnučce Leona Bloye a pozdější ženě Antonína Suma, tajemníka Jana Masaryka.
Třicet jeden dopis vytváří svébytné umělecké dílo originálního českého malíře, grafika, sazeče a spisovatele, v němž pětašedesátiletý Váchal líčí mimo jiné situaci v poúnorovém Československu a svůj vztah k totalitní moci.
Formou rozhovoru se Gruša vrací zejména k literárnímu dění 60. a 70. let, vlastním zkušenostem s literárním časopisem Tvář, ale zamýšlí se i nad obecnými otázkami české kultury.
Kniha, která doplňuje předchozí autorovu práci Ferdinand Peroutka - Pozdější život (1938-1978), předkládá život známého novináře do roku 1938 v novém a překvapivém světle.
