Když Jan Novák odcházel v druhé polovině 60. let s rodiči do exilu, bylo mu šestnáct let. Do Československa se na skok podíval na sklonku let sedmdesátých, kdy byl ovšem záhy vyhoštěn – a pak
až v prosinci 1989, a to na pouhé tři dny...
Kniha zachycuje dynamiku československého komunistického
režimu v letech 1985–1989 z perspektivy Rakovnických keramických závodů. Autor se věnuje politickému a hospodářskému vlivu mocenských sítí na fungování jednoho významného podniku.
Kniha Pro nás dějiny nekončí je věnována problematice politického myšlení českého levicového exilu v letech 1968–1989. Jejími hlavními aktéry jsou členové Československé sociální demokracie.
Kniha Češi, Evropa, smíření vychází z esejí a univerzitních přednášek, které Bohumil Doležal publikoval a přednesl v letech 1995–2005, a nabízí vše, nač jsou u něj čtenáři zvyklí.
Petr Placák ve své práci, založené na rozsáhlém archivním výzkumu, nastínil peripetie, obtíže či kontroverze, které provázely vznik a působení organizace Opus bonum v čele s opatem Anastázem Opaskem v rozjitřeném prostředí exilu.
Kniha pojednává o ne zcela tradičně zvolených meznících moderních českých dějin (1848, 1918, 1930, 1945, 1968 a 1989) z hlediska stabilizace, resp. destabilizace sociálního řádu.
Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.
Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.
Autorka otevírá autentický a svým způsobem jedinečný pohled
do sociálního a pocitového světa příslušnic „nejstaršího
řemesla“ s jejich radostmi, bolestmi, touhou po lásce
i vypočítavostí.
Monografie deseti českých a slovenských autorů je věnována problematice recepce myšlenek Francouzské revoluce v českém prostředí přelomu 18. a 19. století.
Autor na základě dochovaných pramenů
zkoumá problematiku proměn osobní
svobody venkovského obyvatelstva, nově
analyzuje roli nevolnictví a otroctví v raně
přemyslovských Čechách či proměny
vlastnictví půdy a majetku a dispozice
s nimi.
Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Kniha přináší pohled na tuláky, žebráky, bezdomovce a jiné okrajové skupiny v tradiční české společnosti 16.– 18. století, kdy se utváří institucionální přístup k nim - represí a zároveň péčí měl chránit spořádané poddané.