filosofie a náboženství

Loučení s posvátnem? přináší dvanáct tezí o tom, jak a do jaké míry se Evropa vzdává svého křesťanského dědictví. Publikace vystihuje nesnadný vztah náboženství a společnosti od počátku křesťanství přes období reformace až po postmodernu.

Kniha představuje filozofické reflexe jídla, pojídání a výživy. Monografie představuje populárně-naučnou formou jídlo jako sociální, kulturně konstitutivní a existenciální fenomén.

Publikace prezentuje proměny morálního a etického myšlení v západní kultuře od starověku po současnost.

Milý příteli!, oslovuje německý teolog a filozof Romano Guardini svého přítele Josefa Weigera i všechny budoucí čtenáře svých Dopisů od jezera Como. Intimní formu dopisů využil pro sdílení svých hlubokých filozofických úvah o údělu člověka, ...

Kniha je zamýšlena pro mírně pokročilé v oblasti morální filozofie. Zároveň však obsahuje dostatek příkladů a odkazů a jednotlivé argumentační kroky jsou vysvětleny s takovou pečlivostí, aby byl spis přístupný každému trpělivému čtenáři.

Panna. Vdova. Kněžka. V rodící se křesťanské společnosti kolem roku 400 ženy získávají moc. Autor knihy se ohlíží do minulosti a vykresluje zlomové období emancipace žen a jejich dříve nevídaného zapojení do církevního i společenského života.

Ivana Noble v knize uvádí čtenáře do světa biblických příběhů formou vlastních výtvarných děl, které doprovází texty z Písma, ze starověké západní a východní křesťanské tradice, středověké mystiky, z moderní i současné teologie a spirituality.

Druhý svazek Studií a statí Jaroslava Stříteckého obsahuje celkem 40 textů. Zastoupeny jsou jak rozsáhlejší studie s poznámkovým aparátem, tak stati psané volněji.

Publikace se snaží být přehledným průvodcem po současném světě, který se snaží novým způsobem nově promýšlet.

Jaroslav Střítecký je český muzikolog, estetik, sociolog a historik. Jeho texty i pedagogická činnost zasahují řadu tematických oblastí: středoevropskou modernu, ruský formalismus, strukturalismus, francouzský poststrukturalismus aj.

Předkládaná publikace nastiňuje dějinný vývoj dvou základních teoreticko-metodologických přístupů v oblasti studia náboženství.

Studie je biografickým portrétem Eduarda Wintera (1896–1982), významného církevního historika a sudetoněmeckého katolického intelektuála z Čech, v jehož životě i historiografickém dílu se zrcadlí politické zvraty středoevropských dějin 20. století.

Tato publikace dokládá, že T. G. Masaryk vůbec není jen historickou legendou, nýbrž zdrojem mnohostranné inspirace - morální obzvláště - pro dnešní českou společnost.

Autor se ve své knize věnuje zajímavému tématu z oblasti interpretace náboženství a nacionalismu v realitě moderního Japonska. Čtenáři nabízí kompaktní analýzu, ve které snoubí historický, religionistický a politologický horizont.

Kniha se zabývá šambhalským mýtem a jeho zobrazeními, jakož i jeho západní recepcí a svébytným přetvářením.

Publikace přibližuje život a dílo Leopolda Procházky, prvního českého buddhisty, stejně jako širší kontext šíření buddhismu na Západě, v němž se Procházkovo myšlení rozvíjelo.

Kniha nabízí přehledný úvod do významných a současně zásadně odlišných způsobů - rámců, jimiž je možné popisovat a interpretovat náboženství.

Kniha se zabývá především pěti velkými náboženskými systémy Asie - hinduismem, buddhismem, konfucianismem, taoismem a šintoismem.

Kniha mapuje historii buddhismu v Burtajsku, popisuje rozvoj klášterní sítě a částečně zachycuje i současný stav obnovy buddhistického náboženského života.

Publikace se snaží zachytit obrat buddhismu k sociálním a enviromentálním problémům.