česká

V knize na pomezí literatury faktu a beletrie nahlédne čtenář v krátkých medailonech na život a dílo tří slavných českých malířů – Mánesa, Svolinského a Zrzavého, kteří měli blízký vztah k Olomouci a olomouckému kraji.

Třináct historických osudů a událostí, třináct her, třináct inscenací.

Kniha je souborem fejetonů o spisovatelích těchto území. Vzhledem k tomu, že obě země byly vždy mnohonárodnostní, neomezuje se předkládaná publikace pouze na literáty české.

Válečný příběh mladého chlapce, původem z Roštína, vesnice v podhůří Chřibů, který se po útěku z pracovního nasazení v Říši dva a půl roku skrýval a poslední dva měsíce války prožil v bojích jako řádný člen partyzánského oddílu Olga.

Kniha obsahuje interpretace předních Bezručových básní. Autor knihy se v ní zaměřuje na jejich poetiku a zasazuje je do dobového literárního kontextu první třetiny dvacátého století.

Tato kniha je prozaickou poctou Zdeňku Matěji Kudějovi, spisovateli z bohémského okruhu Jaroslava Haška. Podstatu knihy tvoří spontánní zajímavé příběhy z Kudějova života, kladené vedle sebe podobně, jak to čtenář zná z Boccacciova Decameronu.

Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.).

Kniha je souborem fejetonů o spisovatelích, kteří byli spjati s tímto městem. Jde o literáty nejen různého času (od Karla staršího ze Žerotína po soudobého Petra Rittera), ale také názorového rozrůznění.

Kniha vznikla jako vyprávění muže, který prožil svá klukovská léta v samém centru protektorátní Olomouce. V době, kdy my své děti ochraňujeme ode všeho zlého, se on v dětství denně potkával s krutou realitou válečných let.

Život se s námi někdy nemazlí a člověk taková období řeší, jak umí. A já začala kreslit stromy. Uzdravovala jsem sebe samu tím, že jsem kreslila. Z reakce lidí, kteří mé obrázky viděli, jsem pochopila, že pomáhají i jim. Tak vznikla tato knížka.

Kniha vzpomínek olomouckého rodáka a důstojníka z bojů v Haliči a v Itálii i na východním Slovensku proti maďarským bolševikům, Františka Šmída.

Tato kniha olomouckých pověstí vyšla původně v němčině v roce 1892. Přesto, že se od té doby v dějinách města událo mnoho nového, je dobré si připomenout i události staré které se nemění, jen na ně občas zapomínáme.

Volné pokračování Starých pověstí moravských.

Krátké příběhy, jež spojuje mikroregion Svatý Kopeček u Olomouce.

Kniha je pokusem o ucelený pohled na dramatické události druhé poloviny minulého století.Jedná se osobní vzpomínky přibližující utrpení politicky pronásledovaných v letech 1948 až 1989.

V mlhavém oparu se zjevují postavy a děje starých mýtů. Z nich vyplývá, že kovář byl považován za božskou bytost, která stála u zrodu kosmu.

Životopis průkopníka české exprimentální psychologie.

V knize jsou zachyceny nejstarší pověsti Moravanů, které autorka slýchávala od své babičky.