Bedřich Moldan, geochemik, publicista a politik, ale především přední český environmentalista, v této knize rekapituluje svou profesní dráhu, práci vědce, politika i působení na poli environmentální diplomacie.
Slovak Jewish writer Leopold Lahola escaped deportation to a concentration camp and fought in the resistance, only to find himself forced into exile by the postwar communist regime. He emerged from obscurity during the brief thaw of the Prague Spring
Kniha přináší detailní pohled na sovětskou perzekuci židovských uprchlíků, nabízí dvacet jedna rozhovorů s československými židovskými uprchlíky, kteří se v letech 1939–1941 ocitli v sovětských pracovních a zajateckých táborech. Amglicky.
Výbor z rozsáhlého celoživotního díla zpřístupňuje šestadvacet autorových statí, které v letech 1957–2021 vycházely na stránkách různě zaměřených sborníků a odborných periodik.
V knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru.
Spavá nemoc, jež se nebezpečně šíří na březích jezera Ukereve, je zničující pro ugandský lid i německé koloniální zájmy. Francouzský lékař René Forde hledá za pomoci slavného Roberta Kocha lék umožňující epidemii zastavit, ...
Vzpomínková próza románového charakteru od překladatele a publicisty Jána Roznera je autentickou zprávou o lidech, událostech a poměrech dané doby, o kulturních, společenských a politických poměrech na Slovensku na počátku normalizace.
Tato sbírka otevírá okno do světa českého ženského psaní přelomu 19. a 20. století. Příběhy žen nucených ke sňatku, žen dohnaných k sebevraždě, o svádění, samotě i o rozpadu lesbického vztahu představují široké spektrum života žen v této době.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Rozhovor zkušeného novináře a spisovatele Jaroslava Veise s profesorem MUDr. Michalem Andělem, vedený obecnými i privátními otázkami a strukturovaný převážně chronologicky, zaznamenává hlavní období lékařova osobního zrání a profesního života.
Píše se rok 1992, od pádu komunismu uběhly tři roky, Československo se chystá rozdělit na dva samostatné státy a věhlasná tanečnice a choreografka Leonora Marty se vrací domů.
Třetí soubor padesáti drobných esejů popularizátora vědy Františka Koukolíka plynule navazuje na předchozí knížky Chlap kousl psa (2021) a Břevno v oku (2022) (obě v Nakladatelství Karolinum).
“It grew dark and a mist spread over the countryside like a curtain. We were at the Bohemian border. Customs control, shouting, the din of the station, and finally the train moved on with a monotonous drone.
Publikace je postavena na životním příběhu tří lidí v turbulentním dvacátém století. Zachycuje život mojí mámy, mého táty i to, jak jejich osud ovlivnil i můj život.
