druhý stupeň

Eliza měla šest bratrů. Taky by radši byla kluk, to by pak všechno bylo jednodušší. Její starší bratři totiž zmizeli, utopili se v moři – tak jí to doma řekli. Zbyl jí jen ten nejmladší: Cvrček, strašpytel a uplakánek, co je jí spíš na obtíž.

Rufus bydlí ve městě a jeho kostkovaná košile nevoní jen jehličím, kouřem táboráků a ostružinovým čajem, ale také řekou. Jako správný zálesák vyslyšel volání nových dobrodružství, tentokrát spojených s životem u vody a s rybařením.

Svět potřebuje tvořivé lidi, tak se neboj popustit uzdu fantazii a nech se inspirovat.

Kdo je to stopař? Jak vypadá případ pro psí játra? Kdo může jít po přechodu pro chodce? Nebo jak funguje bankomat?

Sirotčinec nebo spíš převýchovný ústav v jedné nejmenované totalitní zemi, kde vládne tyranská Falanga vedená zahořklým Van Vlyckem, kde honicí psi chodí vzpřímeně a vězni jsou posíláni do krvavých gladiátorských zápasů.

Kniha Františka Tichého je inspirovaná skutečnými událostmi a příběhy chlapců, kteří žili v Praze i v Terezíně, nezříká se dobrodružství a fantazie, ale zároveň je tak pravdivá, až z ní mrazí...

Lampička je příběh o moři. Vypráví o tajuplných mořských bytostech a divokých pirátech. O černém domě admirála, ve kterém prý bydlí netvor. O šedém majáku na ostrůvku, který jen na vlásku visí u pevniny. O Lampičce, dcerce strážce majáku.

Druhé dějství napínavé trilogie o otroctví a boji za jeho zrušení v 18. století. Píše se rok 1787. Josef a Alma doputovali po stopách korábu Sladká Amélie a jeho nedostižného pokladu do Saint-Domingue.

Svět blízké budoucnosti trpí změnami klimatu, válkami a nekonečnými uprchlickými vlnami. Za vysokou zdí, která chrání starý kontinent od nebezpečného světa tam venku, se ale žije šťastně a pohodlně.

Po krásném podzimním dnu se maminka s holčičkami vrací domů. Čekají, že jim otevře tatínek, ale ten doma není a nepřichází… Čím dál víc je trápí nejistota: Kde může být? Nestalo se mu něco? Místo tatínka nakonec zazvoní pan Nikdo.

Jsou 20. léta 20. století a mladý Čechoameričan Benjamin Wohryzek začíná spolu se svou novou přítelkyní, nadanou a nadto krásnou novinářkou Laurou Nožičkovou, pátrat po svém otci, americkém podnikateli „v bílém porcelánu“.

Nejsou ani tady, ani tam. Mnoho (často) spí nebo chodí domů po půlnoci. Jsou tiché, z jejich pokoje se klíčovou dírkou line proužek mihotavého světla.

V ukrytém údolí Isája, kde žije jen jediná rodina, se znenadání objeví bílý kůň. Malý Lan se nechá odnést na jeho hřbetě — a třináctiletá Alma se vzápětí vydá po bratrových stopách. Svět tam venku je ale úplně jiný než ten, v němž dosud byli doma.

Tonda žije s rodiči a mladším bratrem, křehkým Jendou, ve vybydlené bytovce za městečkem B. Do školy musí chodit pěšky, protože většinou nemají na autobus, elektřinu už jim vypnuli dávno a občas nemají doma co jíst.

Kolem nás je tolik věcí, které stojí za objevení. A taky tolik otázek. Kdo tu zanechal kůži a proč? Jak se pohybují žížaly? A mají nos? Proč ptáci zpívají? Žijí u nás želvy? K čemu jsou rostlinám květy? Proč spí netopýři hlavou dolů?

Benjaminův příběh je trefným pohledem od pocitů dospívajícího. Autor vtipně a lehce vypráví příběh kluka, který ví, co chce, dokonce ví, kde dělá chyby, a o to víc ho iritují rady okolí.

V nejnovější knize se Blexbolex zbavil slov, a vytvořil tak obrazovou poctu prvním komiksům z počátku 20. století.

Píše se školní rok 1984–1985 a Rijád nastupuje do školy. Zatímco v prvním díle (1978–1984) putoval malý hrdina se svou rodinou mezi Libyí, Bretaní a Sýrií, druhý díl je především o životě v Sýrii.

Dětství na Blízkém východě, v syrsko-francouzské rodině, mezi socialistickými experimenty a arabskou tradicí, mezi Francií, Lybií a Syrií, ale především s neobvyklou blonďatou kšticí, zachycuje ve svém komiksu populární francouzský kreslíř Riad Satto

Dnes již legendární autorská knížka jedné z nejvýznamnějších postav francouzské ilustrace, humoristy a kreslíře Jeana-Jacquea Sempého, vypráví dojemný příběh o přátelství, důvěře, ješitnosti a Sempého velké celoživotní lásce: cyklistice.