Dárce

Občas se vyskytne na knižním trhu text, který je naprostým zjevením a revolucí v daném žánru. Je nesmírně důležité takovéto zázraky objevovat a hlavně je vydávat. Děkuji Argu za odvahu uvést do českého čtenářského světa knížku Lois Lowryové Dárce.

Jde o nesmírně silný metaforický příběh třináctiletého chlapce Jonase, který žije v "univerzálním" světě - uměle upraveném, kde je vše předem určeno, o svobodě jednotlivce nelze vůbec hovořit. Lidé neznají krásy přírody, barvy, hudbu, jakoukoliv radost či trápení. Nemají vůbec možnost vnímat přirození potřeby svého těla, své emoce, nemají touhy, neznají smích...

Třináctiletý Jonas je vybrán, aby jako jediný z tohoto "společenství" poznal, co je to být skutečným člověkem. Poznává krásné věci, které dělají náš život bohatým, ale zároveň i věci bolestivé - ať už je to bolest tělesná, ale hlavně duševní. Seznamuje se s dějinami lidstva, s utrpením, s válkami či hladem.

O co je Jonas bohatší o tyto zkušenosti, tím je nešťastnější a uvědomuje si hrůzu univerzálnosti, v níž celý život žije, která ho obklopuje.

Nutno říct, že autorka dětského čtenáře vůbec nešetří. I když jsou zmíněné zkušenosti podávány pozvolna a velmi citlivě, stejně s námi emoce cloumají - zvlášť v poslední části knihy.

Příběh je oslavou svobody a pravdy. Nutnosti poznat historii, vědět, seznámit se se vším, co nám život nabízí.

Kdybych mohla, zařadila bych knihu jako povinnou četbu pro všechny děti na 2. stupni nebo na gymnáziu.

Moc se mi líbil proslov autorky, příhodně je součástí knihy, její poslední kapitolou: "Muž, kterého jsem nazvala Dárcem, předal chlapci v knize znalosti, historii, vzpomínky, barvy, bolest, smích, lásku a pravdu. Pokaždé, když dáváte dítěti tuto knihu do ruky, děláte přesně totéž. Je to nesmírně riskantní. Ale pokaždé když dítě otvírá knihu, otevírá i bránu, která ho odděluje od Jinde. Dostává možnost volby. Dostává svobodu."

Rozhodně doporučuji všem - dospělým i dětem!!