Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.
Pokračování bestselleru, podle nějž nejdřív vznikl britský seriál BBC a později americká série televize Netflix. Takový souboj titánů Británie nezažila od sedmnáctého století, kdy vládu nad zemí převzal první parlament a Oliver Cromwell.
Komisař Adamsberg opět řeší zvláštní záhadu. Série úmrtí na první pohled nebudí podezření, že by se mohlo jednat o zločin, natolik je modus operandi podivný a prakticky neproveditelný. Ale Adamsberg za sérií úmrtí něco nejasně tuší.....
V knize Květiny se jako puzzle skládá nevšední příběh přátelství dvou mužů: pan Ulme přišel ztrátou paměti po aneuryzmatu o vzpomínky z minulosti a kvůli degenerativní chorobě nemá ani budoucnost.
Humorná i nostalgická road movie a zároveň působivý milostný příběh á la John Steinbeck; vedle dvou protagonistů se tu ovšem v hlavní roli ocitá ochočený aligátor Albert.
Výbor z Bukowského korespondence ukazuje oblíbeného autora z jiné stránky: dopisy přátelům, redaktorům i kolegům, chronologicky řazené, se dotýkají především tématu psaní.
Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.
Reitinger zvolil metodu analytických sond do Vratislavovy domácí a zahraniční politiky, s důrazem na jeho panovnickou moc. V mnoha ohledech je jeho kniha velmi objevná, protože novou optikou nahlíží dobu druhé poloviny 11. století.
Policejní konstábl Peter Grant se po prazvláštním dobrodružství na anglickém venkově vrací do Londýna. Netrvá dlouho a v hlavním městě se opět začnou dít věci. Byť zpočátku jen nenápadně...
Fejetony a sloupky o zvířatech, lidech, levé mozkové hemisféře, Francii, Havaji, České Lípě i Českém Dubu, léčivém dubu, děravém kýblu, džungli, spolucestujících, kufrech, pitomém syndromu, kterým autorka trpí, a o všem, co tvoří její svět…
Kniha je Dalajlámovým komentářem o duchovní přípravě na smrt a je inspirována klasickým textem tibetského buddhismu – básní ze 17. století, jejímž autorem je první pančhenlama.