Kniha o poúnorové kulturní politice opavského historika Jiřího Knapíka volně navazuje na jeho předchozí syntézu pro období 1948–1950 Únor a kultura. V publikaci V zajetí moci líčí proměny ovládání české kultury komunistickým režimem až do roku 1956.
Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu.
Anglický filozof a politolog John Gray ve svých esejích pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok.
Texty ze semináře "David Hume – 300 let od narození" z 28.4.2011.
David Hume byl dobrým přítelem Adama Smithe, oba muži se shodovali v názorech na liberální uspořádání společnosti, na význam svobody lidí pro prosperitu národa a rovněž na podstatu morálky.
Tato kniha vypráví příběhy žen, které se narodily a vyrůstaly na území dnešní Ukrajiny mezi volyňskými Čechy a které se ve svém mládí rozhodly dobrovolně vstoupit do československé armády.
Velkolepá publikace, která navazuje na stejnojmennou výstavu, podrobně zachycuje jeden z nejdůležitějších kulturních a uměleckých proudů Evropy 14. a počátku 15. století.
Autor tentokrát čerpá především z rodinných pamětí, jež nejlépe zrcadlí mentalitu našich předků, ale také z kronik, úředních pramenů (zejména četnických hlášení), regionálního tisku a samozřejmě i z vyprávění pamětníků.
Esej Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald…), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární.
Kniha s podtitulem Osudný březen 1939 - pohled do zákulisí je mnohostranně pestrým zobrazením doby, kdy jedna země v srdci kontinentu před zraky pouze přihlížejícího světa přišla o svobodu a o vše, co jí bylo vlastní.
Reedice knihy vynikajícího českého archiváře a univerzitního profesora UK upoutá svým obsahem, barvitým popisem obřadů a zvyklostí z úsvitu českých dějin, je klenotem české historické vědy.
Prostřednictvím událostí spjatých se stravou, za nimiž se skrývají výrazné symbolické hodnoty, nás tato kniha provází zásadními etapami evropské historie
Historik Bořivoj Čelovský v knize sleduje životní dráhu novináře Emanuela Vajtauera, který v době německé okupace sloužil nové protektorátní ideologii.
