Autor zaplňuje jednu z mezer v historiografii zabývající se českými dějinami a líčí vznik, vývoj a projevy moderního antisemitismu v české společnosti na konci 19. století a zasazuje je do kontextu vzestupu evropských antisemitských hnutí.
Esej Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald…), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární.
Práce anglického historika obsáhla období od secese až k počátkům jednadvacátého století. Zaobírá se klíčovými událostmi Evropy nedávno skončeného věku, které zařazuje do širších světových souvislostí.
Kolmanovy paměti představují nejen cenné historické svědectví, ale i sondu do osobnosti „revolucionářů první hodiny“, kteří přišli do revoluce s etickými nároky a ideály a kterým se nepodařilo zabránit degeneraci systému, jejž sami pomáhali budovat.
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
Vzpomínky františkolázeňského archiváře, muže téměř neuvěřitelných osudů, na složité životní putování dvacátým stoletím. Na motivy knihy byl natočen dokument České televize.
Rozsáhlé paměti novináře Stanislava Budína (1903–1979), který byl mimo jiné šéfredaktorem legendárního časopisu Reportér. Patřil také k prvním signatářům Charty 77.
Historik dějin komunismu ve své knize pojednává o roli pražského režimu v mezinárodní propagaci komunismu. Ukazuje roli Austrálie, kterou usiloval získat do sféry svého vlivu Sovětský svaz s pomocí československých zpravodajců.
Kniha o poúnorové kulturní politice opavského historika Jiřího Knapíka volně navazuje na jeho předchozí syntézu pro období 1948–1950 Únor a kultura. V publikaci V zajetí moci líčí proměny ovládání české kultury komunistickým režimem až do roku 1956.
Časopis obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí na světové a obecné politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny 20. století (s nezbytnými přesahy do 19. a 21. století a také do dalších příbuzných oborů.)
Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu.
Anglický filozof a politolog John Gray ve svých esejích pokračuje ve vytříbeném, přitom však velmi břitkém, až nelítostném odhalování klamné iluze lidstva, která se nazývá víra v pokrok.
Toto číslo revue Paměť a dějiny připomíná řadu kulatých výročí. V prvé řadě je to padesát let od stavby Berlínské zdi, dále třeba šedesát let od chvíle, kdy železnou oponu u Aše prorazil tzv. vlak svobody s desítkami spoluobčanů.
Encyklopedie představuje nejrozsáhlejší soupis informací o všech šlechtických rodech a osobách se šlechtickým predikátem na území Zemí Koruny české od roku 1620.
Dne 8. září 1968 se na varšavském Stadionu Desetiletí zapálil na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa Ryszard Siwiec. V této knize jsou česky poprvé publikovány takřka všechny dostupné archivní dokumenty o tomto protestu.
Paměti rozhlasového reportéra jsou jedinečnou a nesmírně čtivou výpovědí o životě v Československu padesátých a šedesátých let. Součástí knihy je CD s reportážemi autora z pražských ulic 21. 8. 1968.
