Uznávaný španělský spisovatel Juan Marsé se dílem Ještěrčí ocásky vrací do válečných let ve frankistickém Španělsku a jeho prostřednictvím se také vypořádává s traumaty dětství, zvláště se smrtí své matky, jež zemřela při porodu.
Válečná drama. Strhující kniha už vyšla ve Španělsku ve 40 vydáních a byla přeložena do všech světových jazyků. David Trueba podle ní natočil film, uvedený na filmovém festivalu v Cannes 2003.
Čtyři dobrodruzi na cestě po Texasu. Nikdy se neviděli, ani se neznají, cíl jejich cesty je však společný – starý španělský poklad. Mladý lovec bizonů Paddy Sackett, jenž je pouze loutkou v této podivné hře, dezertér a bývalý kapitán kavalerie ...
Španělský hrdina dětské klasiky konečně v ČR - Španělské Mikulášovy patálie u nás - Zjistěte proč je Manolito Brejloun novým evropským fenoménem - Harry Potter? Narnie? Pan prstenů? Ne, Manolito Brejloun.
Román světoznámého španělského prozaika líčí příběh dvou „vykolejených“ let, jež vypravěč prožil v Oxfordu, univerzitním městě, které jako by se nacházelo mimo svět a čas.
Autorku k napsání románu inspirovala událost z ledna 2008. V Mexiku byla objevena krabice obsahující sto dvacet sedm nevyvolaných filmů ze Španělské občanské války, jejichž autory jsou Robert Capa, Gerda Taro
a David Seymour.
Devatenáctiletá Renata už dlouho chodí s Pavlem, se kterým plánuje společné bydlení. V létě odjíždějí na vysněný pobyt do Španělska, kde si chtějí užívat romantické dny. Jejich vztah se však mění. Kolem Pavla se stále motá svůdná Elena.
Autobiografické vyprávění o manželství a rozvodu českého otce a španělské matky v poměrech nefunkční justice, veřejné správy a diplomacie. Diskriminace mužů u evropských opatrovnických soudů přivedla autora na životní křižovatku.
Osou knihy je příběh vycpaného černocha zvaného prostě El Negro, na kterého autor narazil jako student v provinčním španělském městečku Banyoles v roce 1983.
Když byli Židé vyhnáni ze Španělska, rozutekli se všemi možnými směry a zakotvili také na území dnešního Bulharska, kde někteří z nich zapustili kořeny...
Autorka zkoumá dodnes přijímané příčiny masakru, kterými jsou historicky tradované machinace Kateřiny Medicejské, spiknutí katolického Španělska, či obava krále z reformovaného náboženství.