Marek Jakoubek ve své intelektuálně provokativní knize nabízí kritický pohled na slavnou publikaci Fredrika Bartha Ethnic Groups and Boundaries, která je považována za jednu z klíčových zakladatelských prací v oblasti studia etnicity.
U příležitosti skupinové výstavy MEZIPAMĚŤ vydala Galerie Rudolfinum katalog zahrnující text kurátora výstavy, historika umění Petra Vaňouse a také obsáhlou obrazovou část s reprodukcemi děl vystavujících umělců a instalačními fotografiemi z výstavy.
Václav Hybš a Miloň Čepelka o svém knižním rozhovoru říkají: „My níže podepsaní jsme se během uplynulých měsíců, ba roků, scházeli a povídali si. Jak čas utíkal a řeč se větvila, ozývala se různá jména, známá třeba jen jednomu, ..."
V úvodu publikace je pozornost zaměřena na tři důležitá témata: Mnichov jako město umění, mnichovská Akademie umění a pohyb českých umělců mezi bavorskou a francouzskou metropolí. Reflexe fenoménu umělecké výměny Mnichov- země Koruny české.
Kniha o hrůzách první světové války, Říjnové revoluci, občanské války, vzniku sovětské Rusi, zhroucení starého a "zrodu nového světa"...
Kniha o Rusi, syrové, drsné, složité, krví umyté.
Text sestává z poetické, zčásti veršované novely La Vita Nuova, která je úzce provázaná se studií Iniciace v Dantově Novém životě jako hranice mezi středověkem a renesancí.
Liber Aleph, Kniha moudrosti a bláznovství, je jedním z vrcholných děl Aleistera Crowleyho, napsaným počátkem roku 1918 v New Yorku, v době, kdy hledal nové směřování pro svět zdecimovaný hrůzami první světové války.
Rozsáhlý, vlivný a kontroverzní román Ayn Randové vyšel poprvé v roce 1957 a dodneška je její nejproslulejší a nejprodávanější knihou. Randová se věnovala především filosofii, vypracovala vlastní směr zvaný objektivismus.
Raimond Gaita je australsko britský filosof a spisovatel, českému čtenáři doposud známý jen z ojedinělých překladů dílčích textů. Jeho kniha Sdílené lidství. Text čtivým způsobem širší veřejnosti zprostředkovává filosofická témata dobra a zla.
V roce 2024 uplynulo 100 let od narození významného českého choreografa a jedné z nejvýraznějších osobností moderního baletu, Luboše Ogouna (18. 2. 1924 – 14. 2. 2009).
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Za epizodami zároveň k smíchu i k pláči čtenář objevuje spisovatelovu rodnou krajinu se vší krásou a krutostí, s nádhernou přírodou i s diktátory, se špinavými a temnými zákoutími, ale především s nesmírným bohatstvím tradic a kultury černé Afriky.
Chuť malovat je vlastní každému člověku. Tradiční výchova, především ve škole, se snaží směřovat tuto přirozenou potřebu k umění. Zamezí-li se tomu, může se vyvinout zcela jiný projev, který Arno Stern nazývá stopou.
Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie „Roky poznání“ zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924.
Příběh lásky dvou lidí, kterým se vztah pod rukama proměnil v milostný zápas. Tomáš, uznávaný pražský intelektuál, se seznámí s režisérkou Martinou, která žije a pracuje zároveň v Paříži i Praze a píše scénář dokumentárního filmu o Milanu Kunderovi.