Zlatá bula sicilská sice již po generace náleží k pevné výbavě veřejného prostoru v českých zemích, nicméně jak ukázal novější výzkum, mnohé dosud přejímané závěry v sobě nesly punc letitého zápasu o národní sebeurčení a české státní právo.
Moskva, čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu, která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska, a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy.
Kolektivní monografie věnovaná poněkud pozapomenuté postavě českých a středoevropských středověkých dějin, nejmladšímu synovi českého krále a římského císaře Karla IV, Janu Zhořeleckému.
Ve 20. století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel.
Autoři této průkopnické práce pojímají antiklerikalismus
jako součást modernizačních evropských procesů,
provázejících budování evropských národních států
a jejich politických institucí.
Prožijte druhou světovou válku tak, jak ji líčila nacistická propaganda v časopise Signal, a porovnejte to s fakty, jak to v letech 1939 až 1945 skutečně bylo.
Jaký byl obraz Čechů v německých textech 19. a 20. století, kdy byly české země oblíbené, někdy dokonce uctívané jako „srdce Germánie“? Odpověď nabízí antologie 160 dokumentů z historicko-politické literatury.
Dvousvazkové poutavé vyprávění o cestě, která byla zlomovým momentem v životě jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů českého království přelomu 17. a 18. století – hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic.
Copak je ta Gollova historická škola? Jak lze v Palackém objevit kořeny československých dějin? Proč československý úředník těžko nachází řeč s maďarským, ačkoli se oba domluví německy? Vyhnali by TGM ze Slovenska, kdyby uvažoval nahlas?
Autor, český historik specializující se na středověké dějiny Slovanů a především na období velkomoravské, cituje písemné dobové prameny a na základě jejich interpretace podává čtenářům obraz Velké Moravy.
Profilovým tématem aktuálního dvojčísla časopisu Soudobé dějiny je propaganda období stalinismu, konkrétně „stalinské obrazy nepřítele“, jimž jsou věnovány první dvě studie.
Publikace se zabývá základním zpracováním dějin českého periodického tisku na Moravě a ve Slezsku od jeho počátku do roku 1948. Autor sledoval význam tisku v době národního obrození a postupně v dalších historických etapách.
S mnoha mysliteli, počínaje už těmi osvícenskými, sdílel Masaryk přesvědčení, že demokracie je jediný systém, který je schopen řešit problémy společnosti nenásilně a ku prospěchu většiny jednotlivců a celku, nikoliv na úkor slabších.
Další číslo revue Paměť a dějiny je z větší části věnováno kulatému výročí projevu Nikity Chruščova na XX. sjezdu sovětských bolševiků a následným událostem.
Jaký byl Svatý Václav jako člověk a vladař a jaká byla jeho doba? Přední český historik představuje Václava jako charismatickou osobnost a silného panovníka s cílevědomou západoevropskou orientací.
