Přehledná publikace představuje široké laické i odborné veřejnosti souhrn poznatků o stavebním vývoji a uměleckých proměnách dnes převahou barokního komplexu proboštství křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma.
Doba halštatská (800–450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty.
Co tvoří středověká cestopisná vyprávění? Jaké stylizace, masky a motivy používají vypravěči cestopisů? Kdo a jak četl, opisoval a upravoval rukopisně dochované cestopisné příběhy?
Monografie se zabývá tématem zdánlivě dobře známým v české archivní historiografii. Z mnoha důvodů je to ale badatelské pole, kde doposud nebylo využito některých stěžejních pramenů včetně zahraničních, ...
Měl Hitler skutečně malý penis a pouze jedno varle? Bojovali opravdu rytíři o čest svých dam? A měly tyhle dámy vůbec nějakou čest? A hlavně… kde se jako vzaly kondomy?
Pavel Vlček předkládá jak poznatky týkající se zaniklých sakrálních objektů středověkého dominikánského kláštera s kostelem, tak zejména podrobné vylíčení výstavby a osudů proslulého Hildebrandtova chrámu.
Autoři statí se soustředili na podobu a tvářnost základních edičních řad, v rámci kterých byly a jsou editovány zejména listiny a listy, jejich vývoj v minulosti, současnosti a perspektivy do budoucnosti; okrajově se dotkli i jiných pramenů.
Problematika lenních vztahů se v posledních letech opětovně těší pozornosti dějepisného bádání. Kniha se věnuje rozboru latinské terminologie spjaté s lenním institutem v saském a českém prostředí.
Praha, která se začala formovat stejně jako český stát za vlády prvních Přemyslovců koncem 9. století, dospěla ke svému středověkému vrcholu za vlády císaře a krále Karla IV., Lucemburka po otci, Přemyslovce po matce.
I přes rozsáhlé dílo, které po sobě František Schmoranz starší zanechal a zásadní dopad jeho aktivit v oblasti památkové péče na dnešní stav řady objektů, zejména v regionu východních Čech, nebyla dosud jeho osobě věnována odpovídající pozornost.
Takzvaný kodex Wallerstein, známý rovněž jako von Baumans Fechtbuch, představuje unikátní německou (bavorskou) duelovou příručku ze sedmdesátých let 15. století.
Morava prošla specifickým historickým vývojem, který formoval zde žijící etnika, rozvíjející své kulturní dědictví a jazyk. Historicky byly vlastní dějiny Moravy vždy psány samostatně, paralelně s dějinami Čech.
Duchovní průvodce po jednom z nejkrásnějších mostů na světě odkrývá jak jeho krásu, tak souvislosti víry, historických událostí a osob, díky nimž vznikla úchvatná galerie třiceti soch a sousoší svatých na obou jeho stranách.
Bezmála sto let již uplynulo od násilné smrti manželů, v povědomí veřejnosti však vůči nim stále přetrvávají některé staré předsudky. Erika Bestenreiner je konfrontuje se skutečností a historickými prameny.
Autor nabídne čtenáři netradiční pojetí výkladu, který je založen na několikaletém výzkumu archivních pramenů v tuzemských archivech, především však v Rakouském státním archivu, Válečném archivu ve Vídni.
Kniha o panovnickém dvoře přemyslovských knížat a králů nabízí rozsáhlý pohled na život dvorské společnosti, kterému se domácí historiografie zatím komplexně nevěnovala.
Autor shrnuje dosavadní poznatky archeologických výzkumů v jeskyních Šipka (moustérienské osídlení z doby před 40 000 lety) a Čertova díra (osídlení člověkem v mladém paleolitu před 40-30 000 lety) u Štramberka.
