Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu.
Výběr z bohaté sbírky Kierkegaardových deníků a tzv. Papírů sestavený překladatelkou Marií Mikulovou Thulstrupovou přibližuje českému čtenáři autorův privátní myšlenkový svět, a nabízí tak velice zajímavý kontext pro četbu a interpretaci jeho spisů.
Kniha předkládá originální koncepci kritické hermeneutiky, v níž se ozřejmují významné souvislosti mezi komunikací, kritickým přístupem a kulturním kontextem.
Cílem této studie je nastínit některé z podob interakce mezi freudovskou a lacanovskou psychoanalýzou a jinými humanitními disciplínami ve francouzském kontextu.
Autor ve své knize podává výklad teoretických kořenů Marxovy filozofie, zařazuje ji do dobového sociálního kontextu, který je současně představen jako hlavní motiv Marxova myšlení.
Autor opět prokazuje vzácnou schopnost jasného a jednoznačného podání mnohdy obtížných otázek. Promýšlí zde posledních osmdesát let amerických dějin v kontextu ekonomicko-sociální nerovnosti ve společnosti.
Osobnost a dílo svatého Tomáše Akvinského tvoří jeden celek. Když chceme pochopit jedno, musíme hledět k druhému. O takový komplexní pohled se pokouší důkladná studie francouzského teologa J.-P. Torrella OP.
Po úvodním vysvětlení a vymezení pojmů sociální etiky a křesťanské sociální etiky se Anzenbacher věnuje politickým a sociálním aspektům společenského vývoje v moderní době a seznamuje čtenáře s rozmanitými podobami sociálně filosofických koncepcí.
Kniha obsahuje čtivě a srozumitelně napsané krátké eseje, které vycházely v rozmezí let 2003 až 2011 jako úvodníky časopisu Vesmír a jež autor pro účely knižního vydání mnohdy rozpracoval a rozšířil o nejaktuálnější informace.
Předložená kolektivní monografie s názvem O Filokalii. Kniha, hnutí, spiritualita je výstupem spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem Aletti, Komunitou Bose a dalších teologických institucí.
Obsah dvaceti kapitol tohoto svazku by bylo možno shrnout do tří vět: Svět se vyjevuje skrze jazyk. Výsledky zkoumání jazyka zakládají nový způsob přemýšlení o světě. Výsledky zkoumání jazyka mění pohled na dějiny dosavadního myšlení.
S nástupem analytické filosofie koncem 19. století sílil problém vztahu mezi jazykem a světem. Někteří analytičtí filosofové otázku, co je skutečné, odsouvali do pozadí ve prospěch otázky, jak používáme jazyk.
"Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Navracet se k prvním počátkům znamená vědoucně předjímat budoucnost: to, co nás čeká v budoucnosti, je to, co jsme nestihli rozluštit v minulosti," píše D. Ž. Bor ve své poslední knize.
Tato kniha se ve dvanácti kapitolách zabývá různými, avšak vnitřně propojenými tématy renesanční filosofie: teorií sympatie, jejími antickými zdroji a jejím renesančním rozvedením, především u lutheránských autorů šestnáctého století.
Knihu tvoří dvě samostatné studie pojednávající o naukách o sedmi smrtelných hříších a sedmi skutcích milosrdenství a jejich reflexi v písemných pramenech a v umění českého středověku.
Publikace předkládá v nových českých komentovaných překladech základní díla korpusu řeckých lékařských spisů, tradicí připisovaných Hippokratovi, tzv. Corpus Hippocraticum.
