Jerzy Bartmiński (1939) je dnes jedním z nejvýznamnějších polských i evropských lingvistů, předním představitelem moderní etnolingvistiky a zakladatelem lublinské školy kognitivní etnolingvistiky.
Myšlenka evropského konceptu vícejazyčnosti ve formě 2+1 (tedy znalost mateřštiny a nejméně dalších dvou cizích jazyků) je ideou integrující v sobě celou řadu intencí.
Tato studie zkoumá vzájemnou souhru polysémie, kontextu, pojmu a konstruování, přičemž pro ilustraci využívá konstrukční schéma [V] – [UP] (angličtina) a [V] – [SHANG] (čínština).
Reálie patří k tématům, která se (nejen) v souvislosti s výukou jazyků diskutují dlouhodobě. Také z hlediska češtiny jako cílového jazyka se naskýtá mnoho otázek: Jak tento pojem optimálně uchopit pro výuku? Jak reálie strukturovat?
Práce porovnává stylizaci dialogu francouzského originálu Maupassantovy povídky L'Ivrogne (Opilec) z roku 1884 s pěti českými překlady vydanými v období od r. 1902 do r. 1997.
Historie překladatele mapuje vývoj postavení překladatelů ze skandinávských jazyků do češtiny v letech 1890–1950, v němž se promítají bouřlivé kulturní i politické proměny na evropské scéně tohoto období.
Na příkladu lexikálně-sémantických konverzí je tak ilustrována nutnost úzké spolupráce slovníku a gramatiky při popisu jazykových jevů na syntakticko-sémantickém rozhraní.
Vzpomínková kniha předního česko-kanadského lingvisty a literárního teoretika zachycuje události jeho života v kontextu historických událostí 20. století.
Monografie Jevištní tvar jako jedna z možných metod výuky češtiny pro cizince je prací lingvodidaktickou, vztahující se k vyučování češtiny jako cizího jazyka.
Etnolingvistika bývá nejčastěji charakterizována jako věda zabývající se vztahem jazyka a kultury. Kniha Magie slova a textu přibližuje českému čtenáři bádání moskevské etnolingvistické školy a jejího hlavního představitele Nikity Iljiče Tolstého.