Publikace Horké krize studené války je věnována časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu. První berlínská krize, suezská krize, korejská válka a karibská krize.
Druhý svazek edice je zasvěcen dějinám Číny, které svou více než 4 000 let dlouhou kontinuitou a svébytnou civilizací představují ojedinělý světový fenomén.
Autor ve své práci zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.
Druhé vydání souhrnné práce význačného českého orientalisty, která stále patří mezi nejrozsáhlejší a nejhlubší původní česká díla zpracovávající dějiny a kulturu Předního východu a přilehlých oblastí.
Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929-1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století.
Autor ve své podnětné knize prochází dějinami naší civilizace a poutavě ukazuje, jak lidstvo řešilo otázky týkající se bohatství, práce a všeho dalšího, co dnes spadá mezi ekonomická témata. Kniha se stala bestsellerem, který oslovuje stále nové čtenáře.
První syntéza postihující "zánik starobylého venkova" v naší historické literatuře. Nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova na konkrétním příkladu jedné vsi na Benešovsku.
Arménské kroniky od jezera Van nabízejí jedinečnou možnost nahlédnout do reality života křesťanů na periferii Osmanské říše, kde spolu přebývali nejen Arméni, Řekové a Asyřané, ale také Kurdové, Turci a Židé.
Autoři mapují členitou oblast kultury a životního stylu v padesátých a šedesátých letech pomocí sond do oblastí každodenního života tehdejšího Československa. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za literaturu faktu.
Společnost a kultura v českých zemích procházely na přelomu 19. století proměnami, jež navždy změnily podobu českého Židovstva. Kniha patří k základním textům moderní historiografie židovstva.
Diskurs rakouské meziválečné historiografie je zkoumán jak z hlediska základních obsahových témat a koncepcí dějin, tak i z hlediska (často nesystematických) úvah historiků o tom, co jsou to dějiny, co je jejich předmětem či kdo je (pravým) historikem.