28. svazek spisů T. G. Masaryka obsahuje články, stati a studie z let 1911-1914 publikované v českých a německých odborných časopisech a v českých a německých denících.
Jde o rozsáhlou a významnou součást Patočkovy komeniologické pozůstalosti, jež přesahuje úzký rámec komeniologie a přináší velmi cenné prameny pro úplnější poznání myslitelského odkazu Jana Patočky.
Nemocná psychika vrcholných představitelů vlád za posledních sto let. Svoji koncepci "syndromu hybris" (zpupnosti z povolání) a vlivu nemocí na vládnutí dokládá autor mnoha konkrétními příklady.
Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického.
Práce Martina Valenty ozřejmuje teoretické kořeny západního a zejména západoněmeckého hnutí roku 1968. Nabízí pro českého čtenáře ojedinělý vhled do problematiky západního neomarxismu a jeho vlivu na společnost a politiku na západní straně železné opony.
Kniha seznamuje čtenáře s různými podobami společenských služeb, s možnostmi jejich plánování a hodnocení. Předkládá kritickou analýzu současného stavu sociálních služeb v ČR a poukazuje na možnosti dalšího vývoje.
Práce pojednává o problematice nových sociálních rizik. Na rozdíl od většiny odborné literatury tato rizika nejen popisuje, nýbrž se snaží objasnit jejich šíření v souvislosti s přechodem k tzv. poprůmyslové společnosti a procesem deindustrializace.
Kolektivní monografie se zabývá problematikou kolektivně vytvářených a sdílených a neformálně šířených prvků expresivní kultury v české společnosti druhé poloviny 20. století.
Publikace je určena zejména studentům antropologie, etnologie, kulturologie, sociologie, psychologie, archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí podrobně seznámit s darwinistickými koncepcemi lidské přirozenosti a kultury.
Kniha zkoumá vazby mezi procesem globalizace a stále častějšími krizemi vrcholícími současnou hospodářskou recesí. Jako zlom představuje 70. léta 20. století a následné tažení neoliberalismu.
Kniha predstavuje urbánne plánovanie z perspektívy sociológie mesta. Snaží sa zistiť, prečo sa mestské plánovanie ako predmet skúmania v sociológii objavuje len zriedka, poukázať na jeho prepojenia s urbánnou sociológiou.
Kniha se zabývá jednou z klíčových otázek současné západní demokracie – vládnutím, které je vykonáváno prostřednictvím moci beroucí na sebe formu nepolitické danosti, třeba ekonomické nutnosti nebo expertní autority.