Etnografická studie, dělená kalendářními obdobími, zahrnující slovesné, hudební a jiné projevy či tradice českých, ale i německých obyvatel podhůří Orlických hor, jež od svého mládí sbíral a zapisoval tamní rodák a etnograf Rudolf Zrůbek.
Kniha se věnuje činnosti dvou mystifikátorů - Michalu Marešovi a Gustavu Janouchovi - kterým se podařilo svými objevnými výmysly o osobnosti Franze Kafky zamotat hlavu kafkovských badatelů.
Práce předního českého historika věnovaná československo-německým vztahům v letech 1945–1948 představuje příspěvek k historii poválečné československé zahraniční politiky a analýze vztahu čs. státu a poválečného Německa.
Autor se ve své poslední knihze zaměřuje na napětí mezi tím, co označuje na jedné straně jako atomistický individualismus a na druhé straně jako romantický organicismus.
Publikace seznamuje českou učitelskou veřejnost a širší odbornou veřejnost s americkými pedagogickými zkušenostmi, didaktickými přístupy, modely a konkrétními metodickými postupy.
Tato kniha vypráví o jedné z nejbizarnějších vědeckých výprav všech dob - nacistické expedici do Tibetu roku 1938. Jejich cílem bylo přivézt důkaz, podporující teorii o čisté árijské „panské“ rase.
Další vydání jeho „Společenského krasobraní“ ukazuje, že většina pravidel, která pojmenoval a zapsat Guth-Jarkovský, platí dodnes a nabývá na nové aktuálnosti.
U příležitosti práce na rozsáhlejší monografie o nakladatelství Jos. R. Vilímek se autor Vadim Horák (nar. 1967) zaměřil na příběh vydávání románů francouzského spisovatele Julese Verna v tomto nakladatelství.
Kniha vznikla ve spolupráci s Českou televizí - vyhlašovatelem ankety o Největšího Čecha. Obsahuje medailony stovky předních osobností, tak jak o nich rozhodlo veřejné hlasování v lednu 2005. Textů se ujali přední žurnalisté a odborníci.
Autor, jeden ze seniorů české sociologie, shrnuje a zobecňuje výsledky série velkých empirických šetření československé a české společnosti, která se za jeho vedení či aktivní účasti uskutečnila v letech 1967 – 1999.
Ve čtyřech studiích předkládají autoři čtenářům výsledek svého tázání po možnostech a limitech psaní literární historie. Oběma autorům je společné přesvědčení, že by se nemělo o dějinách národní literatury uvažovat pouze v kontextu české kultury.
Kniha nabízí hry a činnosti, pomocí nichž lze zapojit veřejnost do projektu, který reaguje na lidské potřeby a zaslouží si finanční podporu. Zároveň vysvětluje všeobecné zásady organizování této činnosti.
