společenské vědy

Populární formou podaný vědecký přehled ukazuje, že užívání marihuany bezpochyby může být škodlivé – ale zdaleka ne tolik, jak škodlivé jsou falešné mýty, které ji obklopují.

3. přepracované vydání, kulturní průvodce obsahuje přes 1000 údajů o galeriích, muzeích, sbírkách a expozicích, hradech a zámcích.

Jacques Lacan (1901–81), známý jako “francouzský Freud”, je klíčovou postavou postmoderní psychoanalýzy.

Kniha zkoumá Chomského nezávislé názory na globální ekonomickou hegemonii a nový světový pořádek.

Toto postmodernistické setkání podává shrnutí masivní kampaně na “mobilizování” zeměkoule a klade naléhavou otázku: co se stalo s myšlenkou “komunikace”?

Kniha zkoumá klasické pojmy politické teorie (společenská smlouva, suverenita, přirozené právo, ...) a zasazuje je do aktuálního rámce moderní doby.

Tato práce význačného sociologa je věnována originální brazilské kulturní syntéze, v níž se prolínají vlivy africké, evropské a indiánské.

Studie a dokumenty k 65. výročí úmrtí Karla Kramáře, prvního předsedy vlády samostatného Československa.

Autor ve své známé práci zpochybňuje přesvědčení, že dělit politickou scénu na pravici a levici mělo smysl možná v dobách minulých, ale dnes už je zbytečné.

Půvabný místopis Čech zahrnuje ve 2. díle oblast západních Čech a českého severozápadu (Plzeňsko, Chomutovsko, Krušné hory, Žatecko...).

Tématem knihy je politika v postkomunistických zemích střední a východní Evropy.

Brilantní práce našeho předního politologa popisuje kulturní zdroje, historické příčiny a ideologický kontext amerického neoimperialistického obratu.

Pojednání o spravedlnosti války v Iráku z hlediska tradičního západního křesťanského učení o spravedlivé válce.

V další ze svých knih vychází bývalý psychoterapeut a světoznámý autor knih z myšlenky, že jednou z vážných chorob současného světa je nedostatek ´civilizovanosti´.

Kniha Fikční světy lyriky je věnována tématu z oboru teorie umělecké fikce, přinášející v současnosti nové zásadní poznatky pro zkoumání literární teorie.

Autor předkládá přehled nových i tradičních teoretických přístupů k adolescenci, do níž ve shodě s pojetím převažujícím ve světě zahrnuje i pubescenci. Vychází rovněž z nejnovějších výzkumů dospívajících v České republice.

Kniha důkladně rozebírá závažnou společenskou a politickou problematiku. Hlavní část je věnována popisu a analýze pravicového extremismu a radikalismu v ČR v polistopadovém období.

Kniha podává obraz jedinečného českého literárního salonu, který po několik desetiletí vedla Anna Lauermannová-Mikschová (1852-1932) a kterým za tu dobu prošlo přinejmenším sto dvacet osobností kulturního života.