filosofie a náboženství

Listy florentského platonika Marsilia Ficina De officiis a Veritas de institutione principis patří mezi nejvlivnější z celé Ficinovy korespondence jakožto stručná pojednání o v renesanci oblíbených tématech morální filosofie.

Teologie náboženství, různé podoby postmoderní teologie a teologie osvobození patří k nejvíce diskutovaným oblastem teologie posledních desetiletí.

Hlavním tématem monografie je ohledání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro anamnézu podstaty vzdělání v situaci jeho vbudování do manažerských a plánovacích struktur.

Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.

Snažíme-li se zaslechnout ticho, ocitáme se v paradoxní situaci – čím více napínáme uši, tím intenzivnější máme pocit, že nás obklopuje moře hluku. Zdá se nám, že ticho je lidským bytostem nedostupné.

Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona obsahuje téměř 900 dopisů a jako „živá“ korespondence má nesmírný historický význam.

Člověk v pozici outsidera, který se odcizil sám sobě a společnosti, nemůže prožívat sebe samého či ostatní jako „skutečné“.

Místo toho, abyste hledali podporu okolo sebe, je lepší ji hledat uvnitř, tvrdí autor Tenzin Rinpoche.

Pojednání o Božím synovství a zbožštění člověka, inspirované texty Tomáše Akvinského.

Spolu se Starým mistrem (Lao-c’) a Mistrem Čuangem je kniha Mistr Lie (Lie-c’) taoistickou tradicí brána za součást triády zakládajících textů.

Monografie se zabývá židovskou starověkou koncepcí světa, kosmu a místem člověka ve světě jednak s ohledem na biblické zdroje, jednak na prameny deuterokanonické a pseudoepigrafní.

Ve spise Mučedníkům se Tertullianus obrací na křesťany, kteří ve vězení očekávají mučednickou smrt, a snaží se je povzbudit, aby vytrvali ve svém odhodlání a nebáli se pro Boha zemřít.

Další svazek Duchovní cesty z knižnice Františka Drtikola pokračuje v postupném odkrývání dochovaných autentických textových a obrazových materiálů filosofického a uměleckého odkazu Františka Drtikola.

Síla moudrosti od Evžena Štekla (1921–2001), nejmladšího žáka Fráni Drtikola (1883–1961), byla u nás ve své době bezesporu nejkomplexnějším dílem, které se zabývalo po praktické stránce kundaliní-jógou.

David Hume byl jedním z předních filozofů osmnáctého století, který svými myšlenkami ovlivnil mnoho generací, a jen obtížně nalezneme nějakého studenta filozofie, který by se s jeho dílem nesetkal.

Augustinův raný dialog, v němž se řeší otázka velikosti duše: nejen ve smyslu místních rozměrů, ale také co do jejích obdivuhodných schopností.

V pravém okamžiku se vám dostává do rukou tato kniha, která je pozváním kráčet po cestě bdělosti.

Překlad eseje o příběhu levice, jejích kořenech a současnosti z pera francouzského filozofa Jeana-Claudea Michéy. Co je dnes levice? Jaký je její cíl? Z čeho vzešla a jaký cíl by měla mít?

Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát "druhý život“ pracím významného českého filosofa Milana Machovce (1925–2003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století.

Pohanský bůh Jupiter Serapis, Ježíš Kristus a muslimský chalífa – jejich tváře jsou si překvapivě blízké. Autoři se pozastavují nad tímto zdánlivým paradoxem a ptají se: Proč vypadají „úhlavní nepřátelé“ téměř stejně?