filosofie

V publikované knize se autorka věnuje sporům o veřejné a soukromé zájmy, demokracii, gender a nadnárodní konflikty.

Programové shrnutí Patočkových úvah na téma filosofie svobody z počátku padesátých let.

Stati o Máchovi činí zkušenost básníka předmětem filosofické reflexe a zjišťují, že se tvorba tohoto zakladatele moderní české poezie hlubokým a původním způsobem dotýká filosofických otázek, které jsou stále aktuální.

Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.

Kniha profesora Milana Nakonečného představuje učení a dílo „Neznámého filosofa“ Louis-Claude de Saint Martina a popisuje dějiny a působení na něj navazujícího esoterního křesťanského martinistického řádu.

Práce svérázného německého filosofa, o němž říká jak Rahner, tak Balthasar, že vnesl do teologického myšlení v Německu smysl pro paradoxy. Vyplňuje se tak v českém prostředí závažná absence.

Kniha O pojmu vesmír čtenáři nabízí názory na vesmír řady moudrých lidí světa od starověku podnešek.

Provokativní esej George Steinera, jednoho z nejvýznamnějšího žijícího filosofa kultury, doplněna úvodní studií Jakuba Guzina, předmluvou holandského kritika Roba Piemena a eseji Josefa Jařaba, Petra Bilíka a Pavla Šaradína.

Ruský myslitel-existencialista hledá odpověď na otázku, co má společné antické, jakoby „profánní“ dědictví s myšlením biblickým.

Analýza a kritika filosofického a politického myšlení heroizované doby tzv. neoficiálního myšlení minulých let.

Kniha se zabývá problematikou utváření metafyziky jako vědy v arabském prostředí a následnou recepcí těchto trendů v latinské středověké filosofii.

Nové vydání českého překladu filosoficko-teologického traktátu "De civitate Dei" Aurelia Augustina z pera Julie Novákové je po obsahové i formální stránce reedicí jeho prvního, zároveň i posledního vydání z r. 1950.

Komentované latinsko-české vydání stěžejního theologického spisu Maria Victorina (4. stol.), jednoho z prvních křesťanských theologů latinského Západu.

Ve svém díle se autoři zabývají otázkami, které přesahují rámec filosofie, a přehodnocují základní otázky náboženského života i víry v Boha

Předkládaná knížka je pokusem o systematický výklad jednoho z nejvlivnějších filosofických směrů 20. století – fenomenologie.

Kniha přináší výběr dnes již klasických textů, podstatných pro vývoj logiky ve druhé polovině 20. století.

Autorka této knihy zkoumá současný stav feministicky motivovaného výzkumu od antropologie přes estetiku, teorii vědy a kritiku rozumu až po politickou teorii a teorii práva.

Monografie Fenomén duševní poruchy je věnována zkoumání psychopatologické problematiky z hlediska filosofie bytí.

Závěrečný díl rozsáhlého empedokleovského opusu nabízí detailní komentáře textů vydaných v předcházejícím druhém svazku.

Čtivé přiblížení myšlenkového světa osmi velkých postav italské renesanční filosofie – Petrarky, Lorenza Vally, Marsilia Ficina, Pika della Mirandola, Telesia, Patriziho a Bruna – a jejich prostřednictvím i vývoje celého renesančního myšlení.