Kniha Historie jako myšlení a jako čin z roku 1938, představuje poslední velké dílo Benedetta Croceho, italského filosofa, estetika, historika, jednoho z posledních výrazných představitelů velké evropské kultury a civilizace 19. století.
První část z připravované trilogie, která přináší celoživotní výsledek autorova hledání a tázání po kořenech vědy. Vypráví o Joachimu da Fiore, sv. Františku a zrození ducha novověku na pozadí teologie.
Základní dílo přírodovědce, antropologa, kybernetika, ekologa a etnologa, v němž se zamýšlí nad skrytou dynamikou života a které se stalo milníkem myšlení dvacátého století.
Soubor Modrá a Hnědá kniha otevírá všechna velká témata pozdního Wittgensteina: vztah užití a významu, problém rozumění a zvládnutí určité techniky, otázku pravidel, jazykových her a „forem života“, zpochybnění možnosti soukromého jazyka.
Montesquieu (1689-1755) patří mezi nejvýznamnější politické myslitele 18. století. Je považován za předchůdce sociologie a zároveň za stoupence modernity a obhájce anglického konstitučního liberalismu. Tato kniha se zabývá postavením Francie v jeho díle.
Dílo nevelké rozsahem, o to však možná zajímavější. Jedna z nejvýraznějších postav filosofie druhé poloviny dvacátého století podává analýzu díla jednoho z největších filosofů půle první.
Další dvě části osmidílného pojednání významného představitele alexandrijské patristiky, které na pozadí dialogu s filosofickou tradicí a heterodoxními naukami odkrývá etické a hermeneutické předpoklady křesťanské theologie.
Kniha Jan Caramuel z Lobkovic, Vybrané aspekty formální a aplikované logiky, pojednává o filosofické logice barokního učence Jana Caramuela z Lobkovic (1606–1682).
Ve své knize Zánik myšlenky pokroku se sociolog a filosof Zdzislaw Krasnodebski pouští do úvah o ideji pokroku z dosti osobité perspektivy - hlavní důraz klade především na systematické pojetí této myšlenky.
Sborník nabízí český překlad několika základních soudobých badatelských textů ke klíčovému tématu Descartovy filosofie – k problematice Descartova prvního principu, obvykle vyjadřovanému slavnou větou cogito, ergo sum (myslím, tedy jsem).
Kniha obsahuje čtvero studií francouzského flosofa a historika vědy Alexandra Koyrého (1882-1964), věnovaných čtyřem důležitým postavám německého myšlení reformační doby.
Soubor textů k českým dějinám a české filosofii. Vedle knihy O smysl dneška přináší tento svazek významné studie o Masarykovi, jakož i celou řadu kratších článků, úvah a glos k českým osobnostem minulosti i nedávné současnosti, včetně textů o ”Chartě 77”
Pohled na "nemoc", která postihla naši civilizaci v podobě druhé světové války. Představení osobností, které byly reprezentativní pro hlavní směr evropského myšlení a života.
Výbor ze Sartrových kratších textů. Pojítkem všech tří textů je Sartrova představa o vědomí, jež je samo sobě plně přístupné a nemůže si před sebou nic zastírat.
Autor přednášel v letech 1992 – 2000 filozofii člověka na Karlově univerzitě. Své promluvy o Bohu, pravdě, lásce, bližním či o omylu pýchy a mnohé další prokládá vzpomínkami a příběhy.
