Nebudu vymlouvat recenzentovi označení toho, jak je autorka infantilní, na to má samozřejmě každý právo, myslet si co chce.
Co však nemohu nechat bez odpovědi jsou podivné bludy, které recenzentka o mé knize šíří a to zjevně bez toho, aniž by si mou knihu pečlivě přečetla.
1/ Recenzent:„autorka se rozplyva nad moznosti si delat s kamaradkami oblicejive masky a kosmetiku“
Autor:autorka se nerozplývá nad možností dělat si domácí obličejové masky, nýbrž na vlastních zážitcích popisuje běžný přístup arabských žen ke kosmetice
2/ R: „a srovnava ohromnou soudrznost zen s Evropou. Tady to jako zeny nemame. Soudrznosst je ovsem neprijemna socialni kontrola“
A: soudržnost žen je vysvětlena na několika stránkách v několika kapitolách na několika příkladech, rozhodně není podávána v tomto duchu, jak říkáte vy.
3/ R: „Zahaleni zen je pry bajecne“
A: autorka se nesnaží nikomu vnutit, že zahalení je báječné, nýbrž pouze napravuje Evropskou představu o tom, jak jsou ženy k zahalování nuceny – kniha popisuje pocity arabských žen ohledně zahalování, tedy pokud ony autorce řekly, že zahalení je báječné, tak prostě autorka napsala, že ženy říkají, že je báječné (není to její vymyšlený názor)
4/ R: „Autorka pise, jak se zeny nenechaji fotit, ale foti je, nebo ze se zeny ZASADNE neusmivaji do objektivu (aby zduraznila JINOST kultury, kterou chape jen ona) ale v knize i na obalce, se zeny smeji.“
A: ano, autorka píše o tom, jak se ženy nerady fotí (samy to řekly), ale v zápětí docela upřímně popisuje proměny pocitů hlavních hrdinek v tom, že se nakonec v rámci větší důvěry k autorce fotit nechávají a vlastně jsou pyšné na to, že budou reprezentovat svou kulturu v autorčině knize (vše je v jedné kapitole, str. 125 a 126, nevím jak to mohla recenzentka nevidět či nečíst) a na fotografiích v knize se ochotně podílejí.
5/ ano, autorka píše u obrázků, že se ženy běžně neusmívají do objektivu. Co autorka nepovažovala za nutné popisovat je, že když je požádáte, tak se usmějí - zcela logicky je jasné, že na obálku byly použity fotky žen, které se usmívají, aby kniha působila vstřícným dojmem. Více viz bod 4.
6/ R: „Zeny si k zahaleni nikdy neobleknou sandaly, ale na fotkach je maji...atd.“
A: na straně 205 zcela doslova stojí, že ženy sandály NOSÍ a to i přesto, že by podle islámu neměly. Pokud máte na mysli popisek u fotografie nejpravověrnějšího zahalení ženy v khemaru, kde stojí, že k tomuto oděvu jsou sandály naprosto vhodné, tak jste si to trochu popletla a zapomněla přečíst stranu 205
7/ R: „Solidarita zen je primo nadherna a zadna NE-muslimka ji nemuze tak intenzivne zazit (??????)“ toto je věta recenzentky a nepochází z knihy, ani ničemu v knize neodpovídá, je to pouhý dojem recenzentky (je nutné toto rozlišovat)
8/ R: „Manzele si svych zen vazi nesmirne, ale o par stranek dale se doctete, ze manzelstvi pro muze znamena, ze chodi do prace a vecer mu da manzelka jidlo a pak s ni ma sex. Zeny tim tam trpi.“
A: o manželství je v knize několik stran a je rozebrané v několika kapitolách, je to docela široký pojem. Trochu jste si to popletla také s tím, že pro všechny muže manželství znamená „chodit do práce a večer mít sex s manželkou“ – rozdělila jsem v knize několikrát muže i ženy do několika skupin, právě proto, že je jasné, že ne všichni jsou stejní a sama jsem některé muže docela dost kritizovala, takže nechápu o co vám jde.
9/ R: „Muzi se staraji o zeny, ne tak jako u nas ubohych NE-muslimek, ale pak se docteme, ze syn mizerny syn ma pravo studovat v zahranici, nikoliv tak dcera.“
A: Toto je také věta recenzentky nechápu proč spojujete dvě naprosto odlišná fakta. Navíc není nikde v knize řečeno, že se muži starají o muslimky lépe než naši muži o nás „ubohé nemuslimky“
10/ R: „Starost o manzelku vypada takto, vzdy musi byt nejaka zena doma, aby muzskemu pribuznemu (otec, bratr) dala a podala cokoliv co si preje) i kdyz je uvarene jidlo stale pripraveni na plotne, nekdo musi byt doma aby to muzi prinesl na stul a odnesl ze stolu... Presto ze i nejlepsi pritelkyne je zamestnana jako muz a vydelava penize je muzi podtizena.“
A: Promiňte paní recenzentko, ale tohle prostě nedává smysl.
Snad jen, že Hanadi, tedy hlavní hrdinka vdaná není, tedy „starost o manželku“ se jí netýká. Druhá část vaší věty, která pochází z jiné kapitoly než o manželství – vysvětlím zde: je to její svobodná volba být doma a starat se o své bratry a otce, jak stojí v knize, pečlivě vysvětleno. Autorka si dovolila popsat toto podivné pravidlo jako něco, s čím se ještě nesetkala a dovolila si nekritizovat toto pravidlo, i když s ním v knize vyjádřila nesouhlas – popsala ho však nesubjektivně, tak, jak by správné předávání informací mělo fungovat. Není nic špatného ani naivního natož infantilního na tom, když nepíšeme subjektivně a muslimy nekritizujeme. Zkuste trochu otevřít oči a ubrat ze své zloby proti nim.
11/ R: „Horouci prani mlade divky nakonec: Akceptuje jakoukoliv dalsio manzelku sveho chote , jen aby ji nehrozila takova PRAZDNOTA , SAMOTA a BEZUTESNOST v byte“
A: toto jsou znovu pouze vaše slova. Navíc je veliký významový rozdíl mezi „akceptováním“ a „horoucím přáním“, už proto byste je neměla spojovat do své argumentace do jedné věty, protože právě proto nedává tato věta smysl. Naopak v knize není v tomto tématu slovo „horoucí“ zmíněno ani jednou. Přečtěte si relevantní kapitolu, str. 168!
12/ R: „Autorce nevadilo, ze byla v turistickem letovisku u more a nikdy se nesla vykoupat i kdyz bylo 40 stupnu C.“
A: Co se týče koupání autorky v moři, autorka nepovažovala za nutné tuto skutečnost v knize rozebírat, obzvlášť když se jednalo o antropologickou studii o muslimských ženách a ne o cestopis týkající se autorky. Ale pro vaši informaci: autorka se koupala několikrát, v moři a také v bazénu - bazén i koupání v moři je v knize navíc několikrát zmíněno. Tedy znovu: knihu jste si přečetla špatně a je více než nefér pak takovou nekvalitní recenzi veřejně publikovat.
Děkuji za dvě hvězdičky,
Květa Pumerová
