Průvodcem básníka je samota. Úzkostlivě střežená, žárlivě střežící. Jejím živlem je noc. Zatímco ve dne básník pobývá se svými bližními, v noci se obrací k sobě. V době, kdy všichni již dávno spí, usedá ke stolu, rozmlouvá s vlastními přízraky.