Lovec draků

Tato kniha nás zavede do Afghanistánu. Poznáme Amira a jeho životní cestu. Od šťastného dětství, přes nelehké dospívání až po jeho emigraci. Autor do knihy zakomponoval svoje vzpomínky a ukazuje nám těžké chvíle, které po léta prožívají obyvatelé Afghanistánu.

Tuto knihu jsem dlouho odkládala, až jsem si ji dala na seznam knih, které si chci přečíst a u nichž očekávám, že se mi budou líbit. Nespletla jsem se. Z Lovce draků jsem nadšená.

Od prvních řádků mi bylo jasné, že si s autorem sedneme. Jeho styl mě okamžitě oslovil, získal a já si užívala každičkou větu, i když samotný příběh byl neskutečně těžký.

Ze začátku se příběh tvářil příjemně, až dětinsky, plný kamarádství a pohody, ale čím dál jsem se dostávala, tím více se tu objevoval smutek a bolest a já se začínala bát, co všechno mě ještě v knize čeká. A nebylo toho málo. Bylo tady tolik bolesti a já u knihy nejednou brečela. Prožívala jsem s Amirem celý jeho život a přála mu, aby konečně mohl být sám sebou.

Je to kniha o přátelství, o vině a odpuštění, o svědomí, o lásce k vlasti i hledání svého místa na zemi. Nádherný příběh, který ve mně dozníval ještě nějaký čas po dočtení.

Jelikož o Afghanistánu toho moc nevím, byla tato kniha skvělá tím, že mi přiblížila jeho historii i nelehký život jeho obyvatel. Rozhodně zajímavý byl i doslov, který nám tuto zemi přiblíží ještě víc.

Určitě se musím podívat i po dalších knihách autora a Lovec draků bude mít už navždy místo v mé knihovničce i v mém srdci.