Člověk bez osudu

Stěžejní dílo významného maďarského spisovatele, jemuž byla udělena v roce 2002 Nobelova cena za literaturu.

Hlavní téma, hlavní problém vypravěče, jenž je jistě modelovým příkladem tisíců Židů, již se dokázali z koncentračních táborů vrátit, je pokus zprostředkovat nesdělitelné. Kertész napsal dílo zvláštním způsobem.

(...) Kertészovo svědectví o světě koncentračních táborů vyprávěné očima patnáctiletého chlapce totiž není namířeno jen proti nacistické totalitě, třebaže v ní se příběh odehrává, ale principiálně proti totalitě jakékoli. (...) Kertész nezpochybňuje roli kata a oběti v konkrétním případě, on zpochybňuje celou kulturu, celou civilizaci, v jejímž lůně role kata a oběti je, může být přítomna. V tomto slova smyslu je "svět lágru" pro Kertésze světem přirozeným, v němž se stává přímo modelově zřetelnou neudržitelností naší civilizace.