České typy a jiné eseje

(...) Eseje Josefa Jedličky (1927-1990) sebrané do sbírky České typy se zabývají právě tím, jak si rozumíme s postavami, které přerostly literaturu a staly se "typy", které nás nějak vyjadřují. Vznikaly před třiceti lety a Jedlička je psal pro svůj pořad Časové a nadčasové vysílaný jednou týdně ve Svobodné Evropě. Posílal je tedy do šumu rušiček, kamsi do temnoty nejen metaforické. (...) Psány byly samozřejmě v situaci, kdy mluvit v exilu prostřednictvím literárních analogií o národních vlastnostech znamenalo zároveň mluvit o situaci, v níž se společenství doma nalézalo. A v ní jako by právě dospěly některé typové projevy národní povahy do svého kritického bodu. Tím nejbolestivějším rysem národní situace byla rezignace na roli v dějinách, jež přestaly být prostorem pro aktivní dění, staly se něčím vnějším, co má být odděleno od privátního bytí.