Norský antropolog Thomas Hylland Eriksen je ve své zemi milován a ceněn. Jeho přístupně napsané knihy si rychle získaly oblibu i v zahraničí a byly zatím přeloženy do více než dvaceti jazyků.

(...) Souvisí kvalita života v ekonomicky vyspělém světě s výší sociálních dávek, optimistickou náturou, chatou u moře, nebo snad relativní pozicí ve společenském žebříčku či spíše s náboženským vyznáním? Podobné otázky si klade ve své knize norský sociální antropolog. Nedává definitivní odpovědi, ani instantní příručkové recepty na štěstí, ale předkládá srozumitelným způsobem poznatky z mnoha vědeckých oborů. (...) Kniha je zajímavá především svým interdisciplinárním přístupem propojujícím množství poznatků z teoretické oblasti i výzkumné praxe a "imponujícím nasazením při zprostředkování a popularizaci vědy", jak byla Norskou vědeckou radou pojmenována zásluha, za niž mu tato instituce v roce 2002 udělila významné ocenění. Závěr knihy nabízí i určitý směr, kterým by se mohla vydat nejvyspělejší část světa: problémy a témata nastíněné knihou tak logicky ústí do návrhu řešení, které vystupuje ze zúženého ekonomického vidění společností blahobytu.

Dnešní Norové jsou méně šťastní než jejich předkové před padesáti lety, říká průzkum v zemi s jednou z nejvyšších životních úrovní v Evropě. Podobně by pravděpodobně dopadlo mnoho jiných evropských zemí, kdybychom se ptali náhodně kolemjdoucích v ulicích Paříže nebo Berlína. Věděli jste, že lidé v Bangladéši jsou mnohem spokojenější než lidé ve „vyspělé“ části světa?