(...) Kapitoly osobité knihy vznikly původně jako umělcův internetový blog (blog.kokolia.eu), jejž si Kokolia založil již koncem roku 2004 a od té doby na něm s pravidelností téměř železnou publikuje kratší či delší autorské, tematicky různorodé texty, které díky jeho sympatické formulační preciznosti, variabilnosti a svébytné expresivnosti představu o ryze "virtuálním" formátu značně přesahují. Ať už se jedná o Kokoliovy vlastní dojmy, domněnky či pochyby, v nichž poznáváme duši bodrého umělce, nebo skutečné deníkové či dokumentární záznamy z prostředí provozu výtvarného umění, vážné nebo na -opak poměrně komické zápisky, knihu nelze jednoznačně přiřadit k žádnému z jasně definovaných žánrů. V některých případech se Kokolia přibližuje dnes už klasickému hrabalovskému pábení, které hledá krásu ve všednosti. (...) I přesto Kokoliovy texty jako celek docela dobře fungují pohromadě, což ale neznamená, že by se nutně musely číst v celku a lineárně. Naopak, knihu lze otvírat buď zcela náhodně, anebo na základě odkazujících tagů, resp. "klíčkových slov", připojených na zadní slov" straně přebalu a odkazujících k původnímu odka hypertextu, které výběrovou orientaci v textu výbě usnadňují.