Než se americký spisovatel Michael Cunningham (1952) proslavil svým mistrovským čtvrtým románem Hodiny (The Hours) z roku 1998 (č. 2002), výrazně na sebe upozornil již v roce 1990 vydáním svého druhého románu Domov na konci světa (A Home at the End of the World). Kvůli jeho tematice byl pak autor rázem považován za významného gay spisovatele.

Americký prozaik Michael Cunningham se proslavil svou poctou Virginii Woolfové v podobě románu Hodiny, za nějž získal mnoho literárních cen a který byl s nemenším úspěchem zfilmován. Uznání si však získal už svým předchozím dílem Domov na konci světa.

(...) láska je klíčovým slovem románu a poznáme ji v mnoha podobách: jako fyzickou, neosobní vášeň u Jonathana a jeho partnerů, jako prostředek k plození dětí u Clare a Bobbyho, jako mateřský cit, který Alice cítí k marnotratnému synovi, i jako cit, jejž člověk cítí k nevyléčitelně nemocnému. (...) Domov na konci světa sice nedosahuje kvalit Hodin, přesto jde o dílo hodné čtenářovy pozornosti. Originálním způsobem totiž dokazuje možná trochu otřepanou frázi, že láska je hluboký individuální cit, který se nenechá spoutat pohlavím ani konvencí.

Náš táta jednou koupil kabriolet. Na podrobnosti se mě neptejte. Bylo mi pět let...

Román Domov na konci světa začíná jako typický příběh dospívání, iniciace do světa zkušenosti - dvou naprosto rozdílných hochů, kteří jsou spojeni nejen poutem takřka bratrským, ale i milostným.