Frankenstein aneb novodobý Prométheus

Formulace pana Suchého je zavádějící: Korbařův překlad čerpal ze třetího, revidovaného vydání poslední ruky z roku 1831, následně vydávaném běžně. Naproti tomu Pokorného je založen, aniž je to v knize nějak odůvodňováno, na akademické reedici 1. vydání (1818), takže se hlavní text nedělí do 24 kapitol, ale tří dílů o 7, 9 a 7 kapitolách (tu úvodní Shelleyová při přepisování rozdělila).

Poprvé od svého vydání u nás vychází překlad této verze Frankensteina, který autorka za života ještě autorizovala. Dosud běžně vydávaný překlad Korbařův totiž nevychází ze stejného zdroje. Aneb jsou dvě verze, které autorka připravila do tisku a obě vykazují značné rozdíly - ať už formální, tak obsahové.