Homo Deus: Stručné dějiny zítřka

Harariho kniha Sapiens mne velmi zaujala a tak jsem, po jistém váhání (následné knihy tohoto typu často jen recyklují obsah první) koupil a přečetl i tuto. Přečtení mne stálo jisté úsilí, protože poměrně záhy jsem si začal klást otázku jestli je mimo pan Harari, nebo já. Co mně zarazilo:
1. Je tu značná míra recyklace, prokládaná úvahami o budoucnosti. Zdaleka nejde konzistentní úvahu o budoucnosti obdobnou výkladu minulosti v knize Sapiens.
2. Autor se věnuje z hlediska budoucnosti některý jistě závažným tématům ale žongluje při tom pojmy bez jejich vyjasnění/vymezení. Přitom jde o dosti zásadní pojmy jako: duše, vědomí, mysl, psychika, náboženství, humanismus, .....
3. Řadou "vědeckých" termínů a citací je vzbuzován dojem, že jsou předkládána vědecky doložená fakta. K tomu je ale třeba doplnit: I. Pokud je pan Harari dostatečně obeznámen, II. S uvážením současného stavu poznání. Chápu, že obojí omezuje rozlet, ale pan Harari by neměl vydávat za fakta své názory. Jako příklad si dovolím uvést sdělení o "dataismu" na str. 368 s tím, že "většina vědeckého světa v to už věří" (co se myslí dataismem viz Wikipedie).

Nechci polemizovat s názory pana Harariho v závěru knihy, budoucí vývoj může být jistě převratný a překvapivý. Děsí mně forma hlásání domněnek jako vědou podložených skutečností a to, že kniha má patrně díky "věhlasu" autora skvělé hodnocení.
Udělal jsem si krátký průzkum na Amazonu. Z téměř 300 hodnocení je 75% čtyři a pět hvězdiček (obecná chvála). Pak si tam můžete přečíst 13% jednohvězdičkových kde jsou mé výhrady dále doplněny a upřesněny.