Básník smrti

Mistrovsky napsané dílo. Nejlepší thriller od Mlčení jehňátek.
Když jsem si přečetla tuto větu na přebalu knihy, hned jsem věděla, že si ji chci co nejdřív přečíst, abych zjistila, jestli se taková informace zakládá na pravdě. A můžu napsat... ano, zakládá. Ale hezky popořadě. Od autora jsem do té doby neměla nic přečteného, tudíž Básník smrti byl mé první setkání s Michaelem Connellym. Hned od prvních stránek mě příběh pohltil a já nedočkavě otáčela stránku za stránkou, abych se co nejdřív dozvěděla, jak se bude příběh vyvíjet dál. Za své mluví i to, že úvod ke knize napsal Stephen King, považovaný za Krále hororu a knihu velmi vyzdvihoval. Hlavní postava, novinář Jack McEvoy, se na začátku knihy dozvídá, že jeho bratr - dvojče Sean, vynikající detektiv oddělení vražd, spáchal sebevraždu. S tímto tvrzením se ovšem Jack odmítá smířit, a když policie případ oficiálně uzavře, rozbíhá na vlastní pěst pátrání, aby odhalil skutečnou pravdu o smrti bratra. Na povrch začnou vyplouvat znepokojivé informace o podezřelých úmrtích policistů po celých Státech, které byly vždy uzavřeny jako sebevraždy. Společní ukazatelé těchto případů byly jen dva: detektiv vždy vyšetřoval případ, který ho velmi psychicky zasáhl a nebyl nikdy vyřešen a jako vzkaz na rozloučenou se u těl obětí objevovaly citáty z děl Edgara Allana Poea. Jack si výsledky pátrání nenechává pro sebe, na jeho popud je několik případů znovu otevřeno, do vyšetřování se zapojuje FBI a začíná to pravé peklo. Vyjde najevo, že policisté pátrají po sériovém vrahovi, vychytralém, krutém a téměř nepolapitelném. Nezanechává stopy, není viděn, je považován téměř za přízrak. Šokující závěr o identitě pachatele nebudu prozrazovat, ale výsledek opravdu stojí za to. Hlavní postava novináře Jacka mi byla velice sympatická, měl samozřejmě své chyby, ale převažovalo především jeho odhodlání odhalit za každou cenu pachatele několika vražd, aby neunikl spravedlnosti, i za cenu vlastní možné smrti. Jeho bratr by na něj byl hrdý, píše se v závěru knihy. A já mohu jedině souhlasit. Byl by moc hrdý. Postavy detektivů FBI byly dobře vykresleny, nebyli stejní, jeden z nich byl i dost nepříjemný, ale ve výsledku šlo všem jen o jedno, o jeden cíl, na kterém se všichni shodli, a pro který pracovali: dopadnout a usvědčit nebezpečného sériového vraha. Knihu jednoznačně doporučuji, je to jedna z nejlepších detektivek, jaké jsem za poslední dobu četla.