Umbra Vitae

(...) Poezii Georga Heyma se dostalo různých přívlastků: poezie velkoměsta, zmaru a démonů, apokalyptických vizí, opticky orientovaná, nokturního charakteru...- to podle měřítka tematického nebo tvarového. Přitažlivost jeho veršů bude na jedné straně nejspíše způsobena novostí básnických představ (sem míří Kunderovo označení probouzeče démonů ), na druhé straně pak svébytnou heymovskou ražbou, libující si v silném, dynamickém výrazu.